Český, uherský a římský král v letech 1438–1439, rakouský vévoda v letech 1404–1439. Po Rudolfu I. Habsburském byl druhým představitelem rodu Habsburků na českém trůně.
*10. 7. 1397 Vídeň, Rakousko – †27. 10. 1439 Neszmély, Uherské království (dnešní Maďarsko)
Albrecht Habsburský se stal rakouským vévodou již v sedmi letech po smrti svého otce Albrechta IV. Poručnictví nad ním převzal uherský (později římský a český) král Zikmund Lucemburský, který ho v roce 1411 zasnoubil se svojí dcerou Alžbětou a prohlásil jej za svého syna (sám Zikmund neměl mužské potomky). Albrecht se po jeho boku zúčastnil první křížové výpravy proti husitům a učinil z Rakous jednu z hlavních bašt protihusitského odporu. Po sňatku s Alžbětou obdržel v roce 1423 od Zikmunda Markrabství moravské jako léno, o kontrolu nad ním ale musel tvrdě bojovat s husity. Moravská politická obec jej definitivně přijala za markraběte až v roce 1434. Po Zikmundově smrti v roce 1437 byl uznán jako jeho nástupce a během roku 1438 se postupně stal králem uherským, českým a římským. Poté, co své nároky na český trůn obhájil v krátké válce proti polským Jagelloncům a radikálním husitům, se chystal na vojenské tažení proti osmanským Turkům, kteří ohrožovali jižní hranice Uher. V průběhu příprav však ve vojenském táboře zemřel na úplavici.
Albrecht Habsburský jako český král vládl jen krátce a dnes není v české společnosti prakticky znám, přesto patří k výrazným osobnostem českých dějin 1. poloviny 15. století. Dobovými prameny byl považován za schopného a úspěšného panovníka, který během své vlády v Rakouském vévodství dokázal ve spory zmítané zemi nastolit řád a výrazně ji hospodářsky pozvednout. Jako horlivý katolík patřil k úhlavním nepřátelům husitství a usilovně bránil jeho šíření ve svých državách. Byl však schopen i vyvážené, pragmatické politiky – právě dohoda s husitskou šlechtou a uznání Basilejských kompaktát mu zajistily nástup na český trůn. Jeho zvolení římským králem znamenalo pro dějiny Svaté říše římské nenápadný, avšak přelomový okamžik, neboť až na jedinou výjimku již všichni další římští králové a císaři pocházeli až do zániku říše v roce 1806 z rodu habsburského (od roku 1740 habsbursko-lotrinského).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.