Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Druhý československý odboj (1939-1945)

Druhý československý odboj (1939-1945)

Odboj za osvobození Československa od německých okupantů.


Automobil Mercedes-Benz po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942; zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_146-1972-039-44,_Heydrich-Attentat.jpg
Podrobné informace

Druhý československý odboj začal na konci roku 1938 po přijetí mnichovské dohody, po níž následovala okupace Čech a Moravy a vznik slovenského fašistického státu v březnu roku 1939. Stejně jako první odboj také druhý se odehrával na domácí půdě a v zahraničí. Dále jej lze dle politického zaměření dělit na „komunistický“ a „demokratický“, ze zahraničního pohledu lze vyčlenit „východní“ a „západní“. Toto dělení mělo následně vliv na dějiny poválečného Československa, neboť demokratický odboj byl komunistickou stranou opomíjen a jeho účastníci byli velmi často vězněni. „Demokratický“ odboj začal ihned po okupaci Čech a Moravy, zatímco komunistický odboj se zformoval až po útoku Německa na Sovětský svaz.

Zahraniční vojenský odboj začal odchodem mnoha lidí do zahraničí. Spojoval je cíl – boj proti nacistickému Německu. V čele demokratického diplomatického odboje stál Edvard Beneš, který vytvořil československou exilovou vládu. Jejím působištěm byla Paříž, posléze Londýn. Centrem zahraničního komunistického odboje byla Moskva, řídil jej Klement Gottwald. V domácích poměrech vzniklo několik odbojových skupin. Již roku 1939 byla založena organizace Obrana národa (sdružovala bývalé příslušníky armády), dále Rada tří, Sokolská revoluční rada a další odbojové skupiny. Později činnost těchto odbojových seskupení koordinoval tzv. ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího). Aktivita odbojových skupin nebyla jenom vojenská a politická; odbojáři též roznášeli protestní letáky, vydávali ilegální časopisy atd.

V roce 1941 byli na území Čech a Moravy vysazeni první parašutisté, a to jak ze Sovětského svazu, tak i z Anglie. Nejvýznamnější akcí západního zahraničního odboje byla operace Anthropoid, jejímž cílem byla likvidace Reinharda Heydricha. V první polovině války nebyly domácí odbojové skupiny příliš úspěšné, neboť gestapo bylo mimořádně aktivní. Počet diverzních akcí a útoků na německou armádu se zvýšil až koncem války. Na začátku května 1945 vypuklo v Praze i v jiných městech povstání, které vyvrcholilo osvobozením celého státu. Druhý československý odboj trval vůbec nejdéle v celé Evropě, nezačal totiž až vypuknutím války v září 1939, ale už okupací Čech a Moravy o půl roku dříve.

Použité zdroje
URBAN, Otto. České a slovenské dějiny do roku 1918. 2. vyd. Praha : Aleš Skřivan, 2000. ISBN 80-902261-5-9. S. 264.
KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha : Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2. Kapitola VII. První světová válka

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.