Gustav Mahler

^*7. 7. 1860 Kaliště u Humpolce – ^†18. 5. 1911 Vídeň, Rakousko-Uhersko

Gustav Mahler pocházel z židovské rodiny na česko-moravském pomezí a vyrůstal v národnostně, nábožensky a jazykově smíšeném prostředí Jihlavy. Důkladné hudební vzdělání získával od roku 1875 na Konzervatoři ve Vídni. Po studiích začal Mahler působit jako kapelník a dirigent na oblastních, poté i na větších scénách v Rakousku-Uhersku a Německu. Jeho životní a dirigentská kariéra vyvrcholila na pozici šéfdirigenta ve Vídeňské dvorní opeře v letech 1897–1907, odkud musel kvůli sílícímu antisemitismu odejít, ačkoliv sám konvertoval ke katolicismu. Následující čtyři roky vedl orchestr Metropolitní opery v New Yorku.

Skladatelova tvorba zahrnuje především devět rozsáhlých symfonií a nedokončenou Symfonii č. 10, ranou kantátu Das klagende Lied a vokálně instrumentální epilog na slova staré čínské poezie. V Praze měla 19. 9. 1908 světovou premiéru Mahlerova Symfonie č. 7. Stočlenný orchestr složený z hráčů Nového německého divadla a České filharmonie dirigoval sám autor. V symfonických dílech pracoval i s texty a vokální složkou, užíval a originálním způsobem vkomponovával vojenské signální intonace nebo „pouliční“ popěvky, které slýchával v dětství, tj. spojoval „vysoké“ a „nízké“ umění, za což byl často napadán. Mahlerovu symfonickou a písňovou tvorbu prosazoval dirigent Leonard Bernstein a definitivně získala širokou popularitu díky filmu Smrt v Benátkách Luchina Viscontiho z roku 1971. Tam zní Adagietto z Mahlerovy Páté symfonie.

Gustav Mahler, současník a do značné míry i soupeř Richarda Strausse, uzavírá velkou epochu středoevropského pozdního romantismu. Zároveň otevírá další, moderní etapu, kdy se k jeho pozoruhodné tvorbě odvolávají takové osobnosti, jako byli Arnold Schönberg (a celá Druhá vídeňská škola), Dmitrij Šostakovič a další autoři dvacátého století, včetně Krzysztofa Pendereckého. V Mahlerově tvorbě je hodně vlivů a inspirací z českého prostředí, ke kterému měl skladatel vazby. Jako dirigent uváděl i česká díla – zejména tvorbu Bedřicha Smetany (např. opery Dalibor, Prodaná nevěsta).

 

 

MAHLER, Zdeněk. Krajan Gustav Mahler. Nakladatelství Slávka Kopecká, Praha 2009. 116 s. ISBN 978-80-86631-80-6.

http://www.gustavmahler.eu/