Konrád I. Brněnský

^*asi 1035 – ^†6. 9. 1092 Praha

Konrád I. byl třetím synem Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu. V rámci Břetislavových reforem byl postaven do čela jednoho z moravských údělných knížectví s centrem v Brně. Tato území měla materiálně zajistit členy přemyslovského rodu a omezit tak jejich sváry, zároveň však byla nadále přímo podřízena českému knížeti v Praze. V roce 1055 byl Konrád zbaven vlády v Brně novým knížetem Spytihněvem II., který v rozporu s Břetislavovou koncepcí usiloval o přímou vládu nad celou zemí. Konrád byl odveden do Prahy a musel se spokojit s funkcí nejvyššího lovčího u knížecího dvora. Teprve poté, co se v roce 1061 ujal vlády jeho bratr Vratislav II., byl Konrádovi brněnský úděl navrácen.

Jako údělný kníže brněnský Konrád podporoval Vratislava II. v jeho zahraniční politice, během domácích konfliktů však vůči němu stál často v opozici. V roce 1067 pomohl přes Vratislavův nesouhlas ke zvolení jejich mladšího bratra Jaromíra biskupem pražským a především se na přelomu 80. a 90. let postavil proti králově snaze prosadit na Moravě (a eventuálně i při nástupnictví v Čechách) vlastní syny na úkor ostatních Přemyslovců. Po krátké válce byl Vratislav nucen od svých záměrů ustoupit a uznat v souladu se stařešinským řádem Konráda za svého nástupce. Ten v roce 1092 skutečně usedl na knížecí stolec (Vratislavův královský titul nebyl dědičný), avšak již o devět měsíců později zemřel. Během své krátké vlády se neúspěšně pokusil zvrátit u císaře Vratislavovu volbu pražského a olomouckého biskupa a rovněž obdaroval novými statky Ostrovský klášter.

BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí: (1034-1198). 2., opr. a dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. Česká historie; sv. 2. ISBN 978-80-7106-905-8.