Kutná Hora

Kutná Hora leží na říčce Vrchlici pod vrchem Kaňk. Právě tam se těžily stříbrné rudy, které podnítily vznik a rozvoj města. Jeho předchůdcem bylo slavníkovské hradiště v Malíně, kde se již v 10. století razily stříbrné denáry. Roku 1142 byl v Sedlci založen cisterciácký klášter. (Malín i Sedlec jsou dnes součástí města.) Za vlády krále Václava II. začala intenzivní těžba v místech dnešního města, což přilákalo tisíce nových obyvatel i německých kolonistů. Již koncem 13. století se zde těžila asi třetina evropského stříbra a původní hornická osada vyrostla v jedno z nejvýznamnějších českých měst. Roku 1300 se zde začaly razit pražské groše. V roce 1409 tu král Václav IV. podepsal Dekret kutnohorský, který omezil vliv cizinců na pražské univerzitě. Roku 1471 byl na zemském sněmu ve zdejším Vlašském dvoře zvolen král Vladislav Jagellonský, díky jehož podpoře se město stalo konkurencí Prahy. V polovině 16. století nastal úpadek těžby. Do města, postiženého třicetiletou válkou, morem a emigrací nekatolíků, přišli roku 1626 jezuité a zřídili zde kolej a prestižní školu. Působili zde velcí barokní umělci (Kilián Ignác Dientzenhofer, Jan Blažej Santini-Aichel, František Maxmilián Kaňka a Petr Brandl). Koncem 19. století proběhla dostavba chrámu sv. Barbory a regotizace dalších památek pod vedením Josefa Mockera. V roce 1995 bylo historické jádro společně s kostelem v Sedlci zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Dnes je nejen centrem turistického ruchu, ale i průmyslovým městem s pivovarem vyrábějícím pivo značky Lorec, tabákovou továrnou v Sedlci a strojírenským podnikem ČKD. Stříbrná ložiska byla už na začátku 18. století vytěžena, ale do roku 1991 zde pokračovala těžba zinku a olova.

Historické jádro města je rozsáhlou památkovou rezervací. K nejvýznamnějším stavbám patří monumentální gotický chrám sv. Barbory, barokní jezuitská kolej, Vlašský dvůr a Hrádek, gotické kostely sv. Jakuba Staršího, Matky Boží Na Náměti a kaple Božího Těla, Kamenný a Sankturinovský dům. Mimo centrum města je to kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostnice v Sedlci, románské kostely v Malíně, gotický kostel v Kaňku a hradiště Dänemark. V Kutné Hoře funguje České muzeum stříbra s expozicemi na Hrádku, v Kamenném domě, Tylově domě a v historickém dole Osel, dále pak Dačického dům, Muzeum alchymie, Muzeum tabáku, Galerie Středočeského kraje s kvalitním výstavním programem či Galerie Felixe Jeneweina. Konají se zde festivaly Královské stříbření, literární Ortenova Kutná Hora a folkový festival Kutnohorská kocábka.

K místním osobnostem patří Mikuláš Dačický a Josef Kořínek, kteří sepsali zajímavé paměti o dějinách města, zemřeli zde malíř Petr Brandl a literát Bedřich Bridel. Karel Havlíček Borovský tu vydával časopis Slovan. Narodili se zde archeolog Jan Erazim Vocel, spisovatelé Josef Kajetán Tyl a Gabriela Preissová, malíř Felix Jenewein a básník Jiří Orten.

BARTOŠ, Martin a kol. Kutná Hora [kartografický dokument]. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2010. 1 atlas (28, xxi s., 51 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 22. ISBN 978-80-7286-170-5.
DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník, aneb, Kutnou Horou ze všech stran. Vyd. 1. Praha: Baset, 2004. 441 s. Poutník; sv. 3. ISBN 80-7340-035-9.
POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 167 s. ISBN 978-80-7432-013-2.
POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora: stavby první republiky. 1. vydání v českém jazyce. Kutná Hora: IB Books, 2019. 163 stran. ISBN 978-80-907676-0-7.
POSPÍŠIL, Aleš et al. Kutná Hora. 1. vydání v jazyce českém. Praha: Foibos Books s.r.o., 2014. 203 stran. Světové památky UNESCO. ISBN 978-80-87073-77-3.
ŠTROBLOVÁ, Helena, ed. a ALTOVÁ, Blanka, ed. Kutná Hora. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 567 s., [16] s. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-186-7.
VANĚK, Vojtěch, ed. a KROUPA, Jiří K., ed. Kutná Hora v době baroka. 1. vyd. Praha: Státní oblastní archiv v Praze - Státní okresní archiv Kutná Hora, 2005. 246 s., [8] s. barev. obr. příl. Antiqua Cuthna; sv. 1. ISBN 80-86772-16-0.