Mojmír II.

^*Není známo – ^†906

Mojmír II. byl nejstarším synem knížete Svatopluka. Již krátce po nástupu na trůn musel řešit narůstající problémy své říše, od které odpadli v roce 895 Češi a Lužičtí Srbové, zatímco část Panonie obsadila východofranská říše. V roce 898 musel kníže navíc čelit povstání svého mladšího bratra Svatopluka II. Mojmírovi se však postupně povedlo situaci stabilizovat, navíc dosáhl významného úspěchu, když papež souhlasil v roce 898 s obnovením nezávislého postavení moravské církve, ochromené odchodem nitranského biskupa Wichinga v roce 893. Prostřednictvím papežských legátů bylo na Moravě zřízeno arcibiskupství a tři biskupství, čímž byly zmařeny pokusy bavorské církve získat toto území pod svoji správu.

 Osudným se Mojmírovi a celé Velkomoravské říši stal příchod kočovných Maďarů, kteří byli kolem roku 895 vyhnáni ze své domoviny sousedními Pečeněhy a následně přitáhli do střední Evropy. Část z nich usídlil Mojmír na území Velké Moravy, zatímco další zaútočili na franskou část Panonie a usadili se v ní. V roce 906 však byl Mojmír Maďary poražen v bitvě nedaleko Nitry a spolu se značnou částí velkomoravské šlechty pravděpodobně zahynul (nadále o nich nejsou žádné zprávy). Velkomoravská říše jako stát krátce nato zanikla.

BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1