Polednice

Polednice je v současné české kultuře známa především díky literárnímu zpracování K. J. Erbena ve sbírce balad Kytice. Sbírce se dostalo hudebních (Antonín Dvořák), divadelních (divadlo Semafor), a dalších interpretací, filmově byla zpracována režisérem F. A. Brabcem (Kytice /2000/), ve kterém se oproti předloze děj balady Polednice odehrává na širším, nejen domácím prostoru a v němž roli polednice ztvárnil Boleslav Polívka.

V lidové slovesnosti představovala polednice ztělesnění zvykového příkazu, aby se matka v období šestinedělí zdržovala doma a aby lidé v poledne nepracovali. Tato bytost tedy trestá šestinedělku, když vyrazí na pole nebo nechá dítě samotné v postýlce, ostatní lidi pak tehdy, nepřeruší-li práci na poli a nezůstanou-li stát či neodejdou-li domů, když prochází kolem. Zjevuje se v pravé poledne nebo hodinu před ním a v poledne zase zmizí, obchází již zmíněná pole, prochází ulicemi, vleze do sklepa, na půdu nebo do světnice. Přímo do domu tradičně přichází pouze tehdy, pokud ji někdo zavolá, a čeho se dotkne, to propadne smrti.

Další funkcí polednice je strašení a trestání neposlušných dětí. Tehdy může být označována i jinými názvy, např. klekánice, kosířka, škrobinoha, stodolanský gazda aj. Obdobně jako divoženka je polednice známa také krádežemi dětí a podvrhováním dítěte vlastního. To pak mívá nezvykle velkou hlavu. Chová-li se matka k takovému podhozenci dobře, i jejímu vlastnímu dítěti se u polednice daří, pokud se ale o něj stará špatně, její dítě v lese zemře. Zaznamenány jsou i mužské podoby polednice, poledníček nebo poledňák. Ten prý také obchází o poledni pole a lesy, a toho, kdo mu spílá nebo se mu vysmívá, potrestá. 

Polednice mohla být popisována jako bíle nebo červeně oděná, s rozcuchanými vlasy, šikmýma očima, a dokonce někdy i s kopytem. Vlasy mohla mít tak dlouhé, že jí pokrývaly celé tělo, nebo měla tělo pokryto šupinami, vypadajícími jako lidské nehty.

ERBEN, Karel Jaromír. Kytice: z pověstí národních. Vyd. v BB artu 1. Praha: BB art, 2001. 140 s. Versus. ISBN 80-7257-637-2.
GROHMANN, Joseph Virgil. Pověry a obyčeje v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Plot, 2010. 285 s. Fabula; sv. 3. ISBN 978-80-7428-050-4.
GROHMANN, Joseph Virgil. Pověsti z Čech. Vyd. 1. Praha: Plot, 2009. 253 s. Fabula; sv. 2. ISBN 978-80-7428-011-5.
LUFFER, Jan. Katalog českých démonologických pověstí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 238 s. ISBN 978-80-200-2383-4.
SÝSOVÁ, Věra. Pověry od Věry, aneb, Sáhni mi na knoflík. Vyd. 1. Praha: Adonai, 2001. 335 s. ISBN 80-86500-37-3.