Politické justiční procesy v Československu 1948 – 1954

Již v období před únorem 1948 a během jeho průběhu si komunistický mocenský aparát osvojil představu o působení nepřátelských špionážních a kontrarevolučních skupin na československém území. Po únoru 1948 docházelo k rychlé sovětizaci Československa. Určitá představa, že by socialismus měl být v Československu budován podle domácích politických podmínek, byla rychle opouštěna ve prospěch stalinistických představ o řízení státu. S těmito představami byla přejata také Stalinova teorie o tom, že v zemích, které teprve stojí na počátku budování socialismu, roste také aktivita třídního nepřítele, špionážních skupin a celé politické opozice, kterou je potřeba potlačit represí. Tato teze o zostřování třídního boje se stala ideovým východiskem pro přípravu řady justičních politických procesů. Tyto procesy masově probíhaly zejména v letech 1948–1954, a kryjí se tak s obdobím stalinizace a sovětizace Československa.

Patrně nejznámějším příkladem justičního politického procesu 50. let je rozsáhlý soudní proces proti doktorce Miladě Horákové. Ta patřila k představitelům Československé strany národně socialistické, největším oponentům komunistické strany, a jako výrazná tvář meziválečného hnutí za ženská práva byla politickým symbolem této strany. Proces proti ní a dalším členům národně socialistické strany byl veden od 31. 5. 1950, o měsíc později téhož roku byla na základě rozsudku Horáková popravena. Stalo se tak navzdory písemným protestům Alberta Einsteina, Jeana Paula-Sartra nebo Winstona Churchilla. Politické procesy byly namířeny také proti komunistům. Na podzim 1949 byl zatčen historik Záviš Kalandra, který byl členem komunistické strany do roku 1936. Nejznámější obětí procesů z řad komunistické strany byl ale Rudolf Slánský. Proces se Slánským probíhal podle instrukcí a na bázi přímého dohledu sovětských justičních poradců. Slánský byl odsouzen v listopadu 1952 za údajnou špionáž a spiknutí proti státu. Zdůrazněn byl přitom jeho židovský původ, což svědčí o zvláštním typu komunistického antisemitismu.

KAPLAN, Karel. Politický proces s Miladou Horákovou a spol.: komentované dokumenty. První vydání. Praha: Epocha, 2019. 269 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7557-173-1.
HEJL, Vilém. Zpráva o organizovaném násilí. Vydání první. Praha: Univerzum, 1990. 350 stran. ISBN 80-85207-01-X.