Protektorát Čechy a Morava

Dne 15. 3. 1939 vpadla vojska Třetí říše na státní území Čech a Moravy. Oficiální Hitlerovou záminkou pro tento krok měly být přetrvávající národnostní nepokoje na Slovensku, kde Jozef Tiso vyhlásil pod nátlakem nacistického Německa loutkovou Slovenskou republiku. Protektorát byl vyhlášen 16. 3. 1939, vzorem jeho správy se stala smlouva uzavřená mezi tuniským bejem a francouzskou vládou roku 1881 o zřízení francouzského protektorátu. Skutečnou příčinou vyhlášení této loutkové a na okupaci založené státní formy byla Hitlerova snaha o úplné ovládnutí výrobní a prostorové kapacity Čech a Moravy a následná postupující germanizace tohoto prostoru v duchu víry, že se jedná o jádro německého životního prostoru.

Přestože ve svém výnosu o zřízení protektorátu Adolf Hitler garantoval českému národu právo na autonomii a kulturní rozvoj a oficiální hlavou protektorátu byl český prezident Emil Hácha a administrativní úkony měla na starosti většinově česká protektorátní vláda, veškerá faktická správní moc náležela úřadu tzv. protektora. Výkonu tohoto úřadu se zhostilo několik vysoce postavených nacistů, svojí protektorskou rolí ovšem neblaze proslul zvláště Reinhard Heydrich, který si postupem proti domácímu odboji a plánem germanizace Čech vysloužil přezdívku „kat českého národa“. Období protektorátu provázela soustavná likvidace inteligence a vysokého školství, cenzura, pronásledování a likvidace židovského a romského etnika, násilné potlačování českého jazyka ve veřejném prostoru a snaha po začlenění Čech do politického a kulturního prostoru Třetí říše. Represe po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha ještě zesílily. Symbolem útlaku se stala obec Lidice, jejíž obyvatelé byli v odvetě za tento atentát vyvražděni. Protektorát také sloužil jako průmyslové zázemí Třetí říše a nacistická vojenská správa působila domácí ekonomice obrovské škody. V průběhu šestiletého trvání protektorátu byla fakticky zdecimována celá původní židovská populace a vysoké procento intelektuálů. Celkový počet domácích lidských ztrát se pro období 1939–1945 odhaduje na víc než 300 tisíc.

BRANDES, Detlef. Češi pod německým protektorátem: okupační politika, kolaborace a odboj 1939-1945. Překlad Petr Dvořáček. Třetí, rozšířené a revidované vydání. Praha: Prostor, 2019. 764 stran. Obzor; 103. svazek. ISBN 978-80-7260-409-8.
MOHN, Volker. Nacistická kulturní politika v Protektorátu: koncepce, praxe a reakce české strany. Překlad Petr Dvořáček. V českém jazyce vydání první. Praha: Prostor, 2018. 519 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. Obzor; 98. svazek. ISBN 978-80-7260-372-5.