Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
První československý odboj

První československý odboj

Úsilí českého a slovenského lidu během první světové války o osamostatnění z rakousko-uherské nadvlády. Odboj zahrnoval diplomatické a vojenské akce, které vedly k vyhlášení samostatné Československé republiky.


Manifestace pražského lidu na Václavském náměstí 28. října 1918; zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:28._%C5%99%C3%ADjen_1918.jpg
Podrobné informace

První československý odboj je úsilí o osamostatnění českého a slovenského lidu a svržení Rakouska-Uherska. Zpráva o zahájení první světové války nebyla ze strany příslušníků českého a slovenského národa přijata pozitivně, protože nechtěli bojovat pro Rakousko a proti dalším slovanským národům. Během války přibližně milion Čechů a Slováků bojoval v řadách císařské armády na všech třech velkých frontách. Dočasné úspěchy ruské armády způsobily oživení nadějí, že válka brzy skončí. Tato přání však nebyla naplněna. Když se v monarchii začaly projevovat zásadnější ekonomické problémy, sílilo postupně i úsilí o samostatný stát Čechů a Slováků. V roce 1915 v USA představitelé českých a slovenských spolků podepsali tzv. Clevelandskou dohodu o vzájemné spolupráci a vytvoření samostatného československého státu.

Na počátku války začala na domácí půdě a na území dohodových nebo neutrálních mocností nekoordinovaná činnost politických osobností a skupin proti monarchii. Do stejné doby se datuje počátek aktivity bojových jednotek a legií. Vůdcem zahraničního odboje se stal Tomáš Garrigue Masaryk, který prosazoval myšlenku vytvoření samostatného společného státu Čechů a Slováků. V době, kdy Masaryk představoval odboj zahraniční, byl na domácím území zformován odbojový orgán pod jménem Maffie v čele s Edvardem Benešem, Karlem Kramářem, Aloisem Rašínem a dalšími.

Postupem času se české a slovenské vojenské jednotky, tzv. legie, zvětšovaly, což pomohlo ke konci války k výraznějším bojovým úspěchům po boku dohodových armád. Těžká situace v monarchii donutila nástupce říšského trůnu Karla I. liberalizovat politický život. Čeští poslanci vydali dne 6. 1. 1918 prohlášení, tzv. Tříkrálovou deklaraci, kterou požadovali svrchovanost pro Čechy a Slováky a samostatné zastoupení na mírové konferenci. Text deklarace byl na konci ledna přečten v Říšské radě, čímž již cenzura nemohla bránit jeho šíření.

V létě téhož roku byl vytvořen Národní výbor československý zastupující domácí odboj v Čechách. Na Slovensku měla stejnou roli Slovenská národní rada. Myšlenka společného státu byla realizována 28. 10. 1918, kdy byl samostatný československý stát vyhlášen. První československý odboj tím skončil.

Použité zdroje
URBAN, Otto. České a slovenské dějiny do roku 1918. 2. vyd. Praha : Aleš Skřivan, 2000. ISBN 80-902261-5-9. S. 264.
KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha : Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2. Kapitola VII. První světová válka

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.