Jednotný sokolský stejnokroj byl a je jedním ze znaků příslušnosti ke spolku Sokol, který vznikl v roce 1862 jako první česká tělocvičná organizace, jež si kladla za cíl fyzický a morálního růst českého národa pro potřeby jeho obrany. Vznik sokolského stejnokroje iniciovali zakladatelé spolku Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Vypracováním prvních návrhů byl pověřen jeden z nejvýraznějších českých malířů období romantismu Josef Mánes, který se také stal autorem sokolského praporu. Později ke vzhledu kroje významně přispěl také akademický malíř František Ženíšek či náčelník pražského Sokola František Kožíšek.
Sokolský kroj byl jedním z důležitých identifikačních symbolů sokolského hnutí. Jeho symbolika korespondovala s aktivním vlastenectvím hnutí a vyjadřovala důvěru ve slovanství a odhodlání k obraně vlasti. Proto byl od počátku kladen velký důraz na manifestované vlastenectví. Řada prvků odkazovala k procesu národní emancipace evropských a zejména slovanských národů.
Základem mužského slavnostního kroje šitého z béžového sukna bylo sokolské sako se stojatým límcem, zvané kajda, nošené jako výraz vlasteneckého smýšlení. Svým ozdobným šňůrovým zapínáním totiž zřetelně odkazovalo k podobě pánského národního kabátu, tzv. čamaře. Doplňovaly jej béžové jezdecké kalhoty s vysokými holínkami a černý kožený pásek se sokolskou sponou. Do kroje se oblékala červená košile se stojáčkem, inspirovaná oděvem italského revolucionáře Giuseppe Garibaldiho. Nezbytnou součástí kroje byla také čapka z vlněného sukna černé barvy, zvaná lodička, opatřená červenou kokardou, kterou zdobil bílý monogram „S“ a sokolí péro. Vzhledem ke způsobu nošení sokolské kajdy, zavěšené na čamarových šňůrách přes rameno a podobné uniformám husarských pluků, se někdy sokolům přezdívalo „plátění husaři“.
První varianta sokolského kroje pro ženy vzešla až ze soutěže uspořádané roku 1919 a odpovídala tehdejší dobové módní siluetě. Až do 40. let 20. století byl však mezi členkami sokolského hnutí výrazně populárnější slavnostní ženský bílý kroj, označovaný Libuše, který střihově vycházel z cvičebních košilových šatů a byl doplněn stejnobarevnou vestou s červenou folklórní aplikací a vyšívanou čelenkou. V současné době se ustálila varianta dámského sokolského kroje vycházející z kostýmu anglického střihu světle šedé barvy s doplňky se sokolskými znaky, páskem a sokolskou sponou, případně i čamarovou šňůrou či baretem s kokardou se sokolským odznakem.
Sokol se jako tělovýchovná jednota těší stálé popularitě a je organizací, která sdružuje přibližně 200 000 členů. Tradiční kroj je dodnes vyráběn českými výrobci jako Tonak či Uniprex a sokolové jej oblékají při všesokolských sletech a dalších slavnostních příležitostech.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
