Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Tramvajová doprava v Brně

Tramvajová doprava v Brně

První tramvajový provoz na území Česka. V Brně říkají tramvajím šaliny. V 19. století bylo Brno jedním z prvních měst v Rakousku-Uhersku, kde byla zavedena tramvajová doprava.


Autor: Harold, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brno,_N%C3%A1dra%C5%BEn%C3%AD,_%C5%A0koda_13T_%C4%8D._1918_(2013-04-27;_01).jpg
Podrobné informace

17. 8. 1869 zahájila tramvajová doprava provoz v Brně jako ve třetím městě v tehdejším Rakousku-Uhersku (po Vídni a Pešti) a jako prvním městě na území současné České republiky. Po Praze je také druhou největší českou tramvajovou sítí.

První tramvajová linka v Brně byla vybudována po vzoru koňské železnice a její vozy byly taženy koňmi. O několik let později (1874) byly tyto tramvaje nahrazeny parními a na přelomu 19. a 20. století pak elektrickými. Celá síť k roku 1870 měřila kolem 14 km a provoz byl zajištěn 53 osobními a 10 nákladními vozy společnosti Brünner Tramway Gesellschaft für Personen- und Frachtenverkehr. Rozchod kolejnice činil 1 435 mm.

Po vzniku nezávislého Československa v roce 1918 vznikla Společnost brněnských elektrických pouličních drah, která měla rekonstruovat tratě i tramvaje, jež byly poškozeny během první světové války. Mezi dvěma světovými válkami spolu s Brnem zažívala značný rozmach i tramvajová doprava. Do roku 1930 se většinou jezdilo na dvoukolejných tratích a na mnoha místech město začalo stavět další smyčky.

Na konci 40. a na začátku 50. let byly dodány nové vozy, od roku 1952 probíhá tramvajový provoz zpravidla na dvoukolejné trati. Mezi 50. a 80. lety v Brně jezdily tramvaje T1, T2 a T3, které vyráběla pražská ČKD. Současně v této době došlo ke stagnaci rozvoje sítě. V 80. letech byla k tramvajové síti připojena sídliště Bohunice, Starý Lískovec a Bystrc.

Po sametové revoluci v roce 1989 se tramvajová síť v Brně, kde se tramvajím říká šaliny, dále rozšiřovala. Ke konci roku 1994 byla dokončena a zprovozněna trať po Renneské třídě, která zrychlila cestu ze sídlišť Starý Lískovec a Bohunice do centra města, a o tři roky později byly zavedeny čtyři tramvajové koleje do Nádražní ulice. Na počátku 90. let minulého století mělo linkové schéma Brna 22 linek, tedy více než v Praze. To se ale změnilo v roce 1995, když začalo v Brně platit nové linkové vedení se třinácti linkami. Provozní délka trati v roce 2018 činila 70,2 km na dvanácti linkách, na kterých jezdí kolem 330 vozů (podle stavu v roce 2017). Brněnský tramvajový park tvoří následující vozidla: Tatra T3, K2, KT8D5, T6A5, KT8D5N, K3R-N, Škoda 03T, 13T, VarioLF a LF2. Část starších tramvajových vozů jezdících po Brně je dnes majetkem Technického muzea v Brně.

Použité zdroje
Ke 150. výročí MHD v Brně vyjedou i desetiletí odstavené tramvaje | Týden.cz. Týden.cz - Aktuální zpravodajství v souvislostech [online]. Copyright © 2006 EMPRESA MEDIA, a.s. [cit. 26.08.2020]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/ke-150-vyroci-mhd-v-brne-vyjedou-i-desetileti-odstavene-tramvaje_510424.html

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.