Největší letecký výrobce v České republice. V současnosti se podílí na konstrukci součástí pro letadla Airbus a Boeing.
Aero Vodochody, jeho továrna a letiště, se nachází v okrese Praha-východ, na území mezi Vodochody a Odolenou Vodou, několik set metrů od dálnice D8. Společnost byla založena v roce 1919 a její nejznámější produkce zahrnuje letadla L-29 Delfín, L-39 Albatros, L-59 Super Albatros a L-159 ALCA. Mezi lety 1929–1951 vyráběla také řadu malých a středních vozidel s dvoudobými motory. V současnosti je to s 11 000 vyrobenými kusy největší výrobce letadel v České republice, je to též největší výrobce cvičných proudových letounů na světě v celé historii.
Počátky továrny sahají do období těsně po vzniku nové Československé republiky v roce 1918. Již 11. 1. 1919 byla podepsána dohoda o jejím založení a již 25. 2. byla společnost zapsána do Obchodního rejstříku. Nejdříve sídlila v Praze, v roce 1953 se přestěhovala do Vodochod. Zpočátku se zaměřovala na výrobu letadel, leteckých dílů a také na opravu letadel. Brzy po svém vzniku začala pracovat na prvním prototypu letadla vlastní konstrukce. Stalo se jím Aero A-1, vojenský cvičný dvouplošník, který byl objednán ministerstvem obrany. Jeho délka byla 8,5 m, výška 2,9 m, rozpětí křídel činilo 12,3 m a maximální rychlost byla 110 km/h. V roce 1921 následoval první civilní dopravní letoun A-10 a hned poté A-11 a A-12 (nové cvičné dvouplošníky). V mezičase se Aero stalo hlavním dodavatelem pro ministerstvo obrany a pro ministerstvo veřejných prací, společnost tak zažila svou největší expanzi před druhou světovou válkou. V tomto období byla také zahájena výroba De Havilland DH-50, dopravního letounu v britské licenci, A-34 "Blackbird", A-100, rodiny vojenských dvouplošníků, MB-200, celokovového bombardéru vyráběného ve francouzské licenci, A-304, dvoumotorového vojenského letounu, a A-300, dvoumotorového bombardéru. Během této doby dalo Aero vzniknout množství prvotin – prvnímu československému bojovému letounu, prvnímu dvoumotorovému letounu a prvnímu hydroplánu. Během okupace a druhé světové války využila služby Aera německá armáda, když zde vyráběla letouny pro své výcvikové úkoly.
Po skončení druhé světové války bylo Aero stejně jako většina jiných společností znárodněno. V tomto období se s největším úspěchem setkávalo letadlo Aero 45, které bylo využíváno jak v civilním, tak i ve vojenském letectví. Celkem bylo vyrobeno 590 kusů, ze kterých byla velká část exportována do SSSR a Číny. Ve stejné době byla zahájena i licenční výroba modelu MiG-15, jehož bylo celkově dokončeno 3 405 kusů. Na tento model navázala během 60. a 70. let 20. století produkce MiG-19 a MiG-21. Současně Aero vyvíjelo vlastní letadlo L-29 Delfín, které je spolu s modelem L-39 považováno za nejúspěšnější proudový cvičný letoun.
Po sametové revoluci se v Aeru začala psát nová kapitola, továrna ztratila své trhy v bývalém SSSR, a proto začala hledat nové partnery jinde. Spolupráce byla navázána nejdříve s tchajwanskou společností Aerospace Industrial Development Corporation. V roce 2006 vláda Mirka Topolánka rozhodla o privatizaci společnosti a od roku 2007 se jejím majitelem stala investiční skupina Penta. V současné době Aero vyrábí vrtulník Sikorsky S-76, součásti pro letouny Alenia C27, Embraer 170 a Embraer 190, UH-60, F/A-18 Super Hornet, Airbus A320, Boeing 767, ale také vlastní letadla L-159, L-39 a jeho nástupce, nejnovější letadlo L-39NG, představené na konci roku 2018. Podle informací ze začátku roku 2019 má být jeho sériová výroba zahájena v roce 2020. Zakázky si nový letoun společnosti Aero získal takřka okamžitě, a to z Portugalska, USA a Senegalu.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.