Aktuální členění větné

S pojmem aktuální členění větné (též funkční výpovědní perspektiva) přišel jazykovědec Vilém Mathesius v roce 1947, přičemž pouze terminologicky označil již existující jazykový jev. Aktuální členění se týká uspořádání slovosledu věty a umožňuje odlišit nové či klíčové informace podle kontextu a postoje mluvčího. Je typické zejména pro flektivní jazyky s pádovým systémem, mezi něž patří i čeština a v nichž je syntaktická platnost slov – např. rozlišení, co je podmět a co předmět – patrná z tvaru slova podle příslušné koncovky, a ne pouze podle slovosledu, jak je to běžné u světově rozšířených germánských či románských jazyků. Slovosled díky tomu může být pohyblivější a jeho proměny přinášejí drobné, avšak zřetelné nuance ve sdělení.

Např. sdělení pes vystrašil kočku a kočku vystrašil pes popisují tutéž situaci vystrašené kočky, druhá varianta však zdůrazňuje, že kočku vystrašil právě pes, a nikoli jiné zvíře – a odpovídá na potenciální otázku kdo vystrašil kočku? Dosud neznámá informace, která odpovídá na onu skrytou otázku či je v daném sdělení klíčová, se obvykle uvádí na konci věty a následuje až za popisem kontextu či známých okolností. Varianta pes kočku vystrašil předpokládá, že účastníci komunikace již o přítomnosti obou zvířat vědí, a novou informaci přináší sloveso v pozici na konci věty, které zodpovídá otázku co pes kočce udělal?

Část věty, která nastoluje kontext či popisuje známé okolnosti, se z hlediska aktuálního členění označuje jako téma, nová či zvýrazněná část jako réma. Tyto pojmy se do velké míry překrývají s označením východisko a jádro výpovědi. Ke zdůraznění rématu pomáhá i intonace. Podobný jev je patrný např. i v angličtině, v psaném textu často značený kurzívou. Dále jazyky s pevným slovosledem vyjadřují téma a réma pomocí členů či změny slovesného rodu z činného na trpný (v češtině v mnoha stylových rejstřících nepřirozené kočka byla vystrašena psem). Aktuální členění větné je vždy vázané na kontext a u izolovaných vět může být nejasné, která část je réma. Intonace ve sdělení pes vystrašil kočku může jako réma zvýraznit kterýkoli ze tří členů.

 

Český-jazyk.cz [online]. Český-jazyk.cz: ©2003-2020 [cit. 28.8.2020]. Dostupné z: https://www.cesky-jazyk.cz/.
FIRBAS, Jan. „Aktuální členění větné“ (,) či „funkční perspektiva větná“? Slovo a slovesnost, ročník 43 (1982), číslo 4, s. 282-293.
HAJIČOVÁ, Eva. Aktuální členění větné. In: czechency.org [online]. 1. 8. 2020 [cit. 20.8.2020]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/AKTU%C3%81LN%C3%8D%20%C4%8CLEN%C4%9AN%C3%8D%20V%C4%9ATN%C3%89.
KARLÍK, Petr a kol. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2., opr. [i.e. 4. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 799 s. ISBN 978-80-7106-624-8.
LI, Kateřina. Slovosled v češtině – aktuální větné členění. In: snadnaskola.cz [online]. 16. 9. 2015 [cit. 28.8.2020]. Dostupné z: http://snadnaskola.cz/slovosled-v-cestine-aktualni-vetne-cleneni/.
TRÁVNÍČEK, František. O tak zvaném aktuálním členění větném. Slovo a slovesnost, ročník 22 (1961), číslo 3, s. 163-171.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Aktuální větné členění [online]. ©2020 [cit. 28.8.2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Aktu%C3%A1ln%C3%AD_v%C4%9Btn%C3%A9_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD.