*17. 12. 1907 Linec, Rakousko-Uhersko – †26. 7. 2004 New York, USA
Alexander Hackenschmied (v zahraničí známý spíše jako Sasha Hammid) se nejvíce proslavil jako tvůrce krátkometrážních dokumentárních filmů. Už v raném mládí se natolik nadchl pro fotografii a film, že nedokončil studium na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického a místo toho začal pracovat jako střihač. Věnoval se i publicistice a filmové kritice. V Praze také pořádal kulturní události jako například přehlídku Týden světového avantgardního filmu, kde poprvé představil českému publiku díla francouzské a sovětské avantgardy. Zde měl premiéru i jeho první filmový experiment Bezúčelná procházka (1930) – převratné minimalistické dílo, které bývá označováno za nejlepší český avantgardní film 30. let. Snímek znamenal nejen velký zlom v československé tvorbě, ale inspiroval také řadu evropských filmařů a uměleckých směrů, jako byli italští neorealisté, britský civilismus či free cinema. Zorganizoval přelomovou výstavu Nová česká fotografie, na níž vystavoval po boku Ladislava Berky, Jana Sudka a Jaromíra Funkeho.
Roku 1935 začal Hackenschmied pracovat pro Baťova filmová studia ve Zlíně jako tvůrce reklam a podílel se na jejich avantgardní estetice. Spoluformoval tzv. zlínskou školu, zcela specifický fenomén českého filmu. Mezinárodně oceněný snímek Silnice zpívá (1937), který vytvořil ve spolupráci s Elmarem Klosem, je zároveň jedním z nejslavnějších reklamních filmů z tohoto období. V roce 1937 doprovázel Hackenschmied Tomáše Baťu na obchodní cestě do Indie a na Ceylon, během níž natočil tři dokumenty (Chudí lidé, Řeka života a Vzpomínka na ráj). Ještě stihl pořídit v Lánech záběry Tomáše Garrigua Masaryka, už po jeho abdikaci, z nichž po Masarykově smrti vznikl film Poslední léto TGM (1937).
Krátce před okupací Československa přijal Hackenschmied nabídku spolupráce s Herbertem Klinem na dokumentu Crisis (Krize /1939/), zpracovávajícím tematiku obsazování československého pohraničí německými vojsky. Snímek byl však dokončen až v Paříži, neboť tvůrci byli v souvislosti s rostoucím politickým napětím nuceni Československo opustit. Hackenschmied emigroval a po londýnské premiéře filmu odešel do exilu v USA. O několik let později se oženil s ikonou americké avantgardy Mayou Deren a společně vytvořili několik dalších přelomových snímků, především film Meshes of the afternoon (Odpolední osidla /1943/), jenž je považován za významný mezník rané americké filmové avantgardy. Roku 1946 získal americké občanství pod jménem Alexander Hammid. O několik let později (1952) začal pracovat jako dokumentarista pro OSN a do Československa se už nikdy nevrátil. Na začátku 60. let navázal spolupráci s Francisem Thompsonem a společně zahájili novou éru experimentálního filmu pro IMAX. Za jeden ze svých multiprojekčních snímků To be alive! (Žít! /1965/), který se promítal simultánně na třech plátnech zároveň, získali tvůrci sošku Oscara.
Alexander Hackenschmied je světově nejúspěšnější český autor dokumentárních filmů. Pro kompozici jeho děl je charakteristické experimentování s obrazovou skladbou a výrazný vliv fotografie. On sám ji sice považoval jen za jakýsi přípravný krok směrem k filmu, avšak zpětně byl doceněn i jeho formálně čistý fotografický styl, který bývá zařazován do nové fotografie.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.