Antonín Engel

^*4. 5. 1879 Poděbrady – ^†12. 10. 1958 Praha

 

Antonín Engel studoval architekturu na české technice (dnes ČVUT) u Jana Kouly a na německé technice u Josefa Zítka, kde pak absolvoval. Ve svých studiích pokračoval na vídeňské Akademii výtvarných umění u Otto Wagnera, podnikl stipendijní cestu do Itálie. Po návratu do Prahy začal provozovat vlastní ateliér, dlouhodobě vyučoval na státní průmyslové škole v Praze. Roku 1922 se stal profesorem urbanismu a novodobé architektury na ČVUT, zde byl posléze zvolen rektorem. Engel vedl rovněž aktivní vědeckou a publikační činnost a přispíval do mnoha odborných i popularizujících časopisů. V letech 1920–1925 pracoval pro Státní regulační komisi pro Velkou Prahu, kde se věnoval urbanistickým plánům pro rostoucí hlavní město.

Byl autorem řady významných technických a veřejných budov. Engelova tvorba byla ovlivněna Wagnerovým dílem, novorenesancí a novoklasicismem. Jeho projekty, na svou dobu takřka konzervativní, zůstaly nedotčeny vlivy moderní architektury, jsou nicméně pečlivě promyšlené, logicky a jasně provedené, geometricky jednoznačné a monumentální. K jeho nejznámějším projektům patří zdymadlo s vodní elektrárnou v Poděbradech, projekt Vítězného náměstí, budovy dnešního ČVUT a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) v pražských Dejvicích (společně se Severínem Ondřejem), ministerstvo železnic (později ministerstvo dopravy), vodárna a filtrační stanice v Podolí (vše v Praze).

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
DVOŘÁK, Kamil, Antonín Engel. In: Archiweb [online]. [cit. 2. 3. 2019]. Dostupné z: https://www.archiweb.cz/antonin-engel.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
ŠVÁCHA, Rostislav, Od moderny k funkcionalismu. Praha, Victoria Publishing 1995 (1. vyd. Praha, Odeon 1985). 590 str. ISBN 80-85605-84-8.