Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký

Československý sociálnědemokratický a komunistický funkcionář. Odborový předák. Předseda československé vlády a druhý prezident socialistického Československa. 


Licence, Public domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anton%C3%ADn_Z%C3%A1potock%C3%BD_-_Rud%C3%A9_pr%C3%A1vo_-_19.12.1948_.jpg
Podrobné informace

*19. 12. 1884 Zákolany – 13. 11. 1957 Praha

Antonín Zápotocký byl nejprve členem České strany sociálně demokratické dělnické, jejímž spoluzakladatelem byl i jeho otec, Ladislav Zápotocký. Roku 1921 však Antonín spolu s řadou sociálních demokratů přešel do Komunistické strany Československa (KSČ), kde v letech 1922–1925 působil jako generální tajemník strany, ve třicátých letech byl funkcionářem Rudých odborů a organizátorem mostecké stávky. V roce 1939 chtěl emigrovat do SSSR, byl však zadržen a vězněn na Pankráci a v drážďanské věznici, odkud byl deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde zůstal až do roku 1945. Byl propuštěn v roce 1945, ale ve stejném roce Nizozemsko neúspěšně požadovalo jeho vydání na základě podezření z účasti na popravách nizozemských občanů.

Po roce 1945 se stal předsedou Ústřední rady odborů a poslancem (v létě 1946 na měsíc dokonce předsedou Ústavodárného národního shromáždění) a po únorovém převratu se 15. 6. 1948 stal předsedou vlády (vystřídal Klementa Gottwalda, který po Benešově abdikaci obsadil křeslo prezidenta). Po Gottwaldově smrti v březnu 1953 Antonín Zápotocký se stal prezidentem a tuto funkci zastával až do své smrti. Jako premiér a představitel strany byl spoluzodpovědný za politické represe a vykonstruované procesy, osobně se podílel na zatýkání Slánského (zdržel ho na oslavě ve své vile, zatímco jeho dům obsazovalo policejní komando).

Jako dlouholetý odborář se často stavěl do role „táty dělníků“ a člověka z lidu. V roli prezidenta získal jistou popularitu lidovým vystupováním a domnělou dobrou vůlí. Popularitu ale ztratil po měnové reformě z června 1953, k níž došlo krátce poté, co Zápotocký její možnost popřel. „Stará“ měna se měnila v poměru pět až padesát ku jedné, čímž úspory československého obyvatelstva propadly a jeho životní úroveň výrazně poklesla. Antonín Zápotocký také napsal několik románů o počátcích a dějinách českého dělnického hnutí.

Použité zdroje
BUDINSKÝ, Libor. Deset prezidentů. Vyd. 2., rozš. V Praze: Knižní klub, 2008. 292 s. ISBN 978-80-242-2142-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.