Soubor Ars rediviva měl přímý vliv na provozování staré hudby na českých (československých) koncertních pódiích. Hudební specializace světového hnutí Early Music, zaměřena na tzv. poučenou interpretaci hudby baroka, byla v Československu na začátku 50. let 20. století velmi vzácná a měli ji jen jednotlivci. Václav Talich o podobném typu koncertu tehdy debatoval s mladým flétnistou a muzikologem Milanem Munclingerem, který jej zaujal hlubokou znalostí barokní hudby, zejména děl Johanna Sebastiana Bacha. Spolu s cembalistkou Viktorií Švihlíkovou a dalšími instrumentalisty Munclinger nastudoval program, se kterým vystoupil o Vánocích roku 1951 při svíčkách v Rudolfinu. Byl to ohromující úspěch a první koncert souboru, později známého pod názvem Ars rediviva. Jeho koncerty se tak lišily od požadované socialistické linie, že se stávaly oázou v povrchním světě budovatelských frází.
Zakládajícími členy ansámblu Ars rediviva byli Milan Munclinger – flétna, Stanislav Duchoň – hoboj, Viktorie Švihlíkova – cembalo a František Sláma – violoncello a viola da gamba. Pravidelně s nimi vystupovali i přední členové a sólisté České filharmonie: Antonín Novák – housle, Jiří Válek – flétna, Pavel Verner – hoboj, časem též Josef Hála a Giedrė Lukšaitė-Mrázková – cembalo, Jana Jonášová – zpěv aj. Repertoár ansámblu Ars rediviva Munclinger neustále obohacoval, objevoval nová, nebo zapomenutá díla, rozšiřoval soubor o další vynikající hráče, někdy až do orchestrální podoby. To mu umožňovalo uplatňovat se v hudbě bachovského a pobachovského období také jako dirigent. Nahrávky Ars rediviva pro firmy Sony, Supraphon, Nippon, Deutsche Gramophon aj. byly mnohokrát vyznamenány po celém světě.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.