Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Betlémská kaple

Betlémská kaple

Prostor původně určený česky mluvícím kazatelům. Proslavila se především jako působiště českého reformátora Jana Husa.


ČTK/Vlčekl Karel
Podrobné informace

Betlémská kaple, založená 24. května 1391 pro kázání v českém jazyce, byla zasvěcena památce betlémských nemluvňátek. Kaple byla budována v duchu nastupující české reformace, a proto je velmi jednoduše zařízena. Budova mohla pojmout velké množství návštěvníků, představovala tedy ideální základnu pro šíření reformačních myšlenek. V roce 1402 v jejích prostorách zahájil svá kázání univerzitní mistr Jan Hus. Jeho názory, původně prezentované pouze na akademické půdě, se zde dostaly mezi širokou veřejnost. Jan Hus spravoval Betlémskou kapli až do roku 1412, kdy byl nucen Prahu opustit. V roli betlémského kazatele jej vystřídal Jakoubek ze Stříbra, který zde začal slavit mše pod obojí způsobou (tj. podával při eucharistii chléb i víno). Kaple zůstala v rukou reformistů a později ji dostala do správy Jednota bratrská. Často zde byla připomínána památka Mistra Jana Husa. Po vítězství katolické strany v počátku třicetileté války byla kaple panovníkem Ferdinandem II. předána jezuitům, kteří v jejích prostorách vybudovali Seminář svatého Václava. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se Betlémská kaple stala de facto filiálním kostelem blízkého kostela sv. Jiljí. Budova v této době nebyla příliš využívána, chátrala a nakonec byla z velké části zbořena a na jejím místě vyrostl činžovní dům. K obnově kaple došlo až po roce 1948 z iniciativy vládnoucí komunistické strany, která využívala Husova odkazu k ideologickým účelům. Mezi lety 1950–1952 byla zrekonstruována v původních místech pod vedením architekta Jaroslava Fragnera a začala loužit jako jakýsi památník husitství.

V současné době je Betlémská kaple národní kulturní památkou. Její horní část tvoří prostor rozlehlé síně s dřevěným stropem a částečně zachovanými torzy dobových nápisů. Slouží k pořádání slavnostních událostí, využívána je Univerzitou Karlovou, ale také úřadem vlády. Sklepní prostory Betlémské kaple (původně ovšem v úrovni přízemí) jsou využívány jako lapidárium a výstavní síň. Mimo slavnostní události je Betlémská kaple otevřena široké veřejnosti.

Použité zdroje
Betlémská kaple [online]. BK: © 2013. Dostupné z: https://www.bethlehemchapel.eu/
KUBIČEK, Alois. Betlémská kaple. 2. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1960. 112 s., [9] l. obr. příl. Pragensie a památky; sv. 11.
KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Kaple Betlémská. In: Cesky.radio.cz [online]. 20. 2. 2009 [cit. 30. 5. 2020]. Dostupné z: https://cesky.radio.cz/kaple-betlemska-8587284
VÁVRA, Jindřich. Betlémská kaple: Nár. kulturní památka. 1. vyd. Praha: Olympia, 1968. 26 s.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.