Vysoce ceněný překlad Bible vytvořený ve druhé polovině 16. století. Je to první překlad Bible do češtiny z původních jazyků a jeden z největších počinů českého humanismu vůbec.
Bible kralická je označení pro biblický překlad vytvořený na Moravě ve druhé polovině 16. století a jeho následné reedice a revize. Vznikla jako dílo členů jednoty bratrské, která se v průběhu 16. století stále více otevírala protestantskému humanismu a vlivům německé a později také švýcarské reformace. Byl to vůbec první překlad Bible do češtiny z původních jazyků a nikoli z latinské Vulgáty. Prvním překladatelem se stal významný učenec jednoty bratrské Jan Blahoslav. Při své tvorbě dbal na vysokou jazykovou kvalitu překladu. Blahoslavův překlad Nového zákona byl vytištěn mezi lety 1564–1568 v utajované tiskárně v Ivančicích (činnost jednoty bratrské byla oficiálně zakázána). V roce 1578 byla tiskárna kvůli vysokého rizika prozrazení tajně převezena do Kralic nad Oslavou (odtud název), na panství Jana ze Žerotína, který byl jednotě bratrské nakloněn.
Po smrti Jana Blahoslava pokračoval v překladu Starého zákona tým jazykovědců a teologů vzdělaných na mezinárodních protestantských univerzitách. Mezi lety 1573–1593 byl v šesti rozsáhlých samostatných svazcích vytištěn text celé Bible kralické, doplněný o rozsáhlý komentář obsahující poznámky k variantám překladu, konkordance, vzájemné souvislosti biblických veršů a také historické a geografické souvislosti. Toto první vydání Bible kralické, pořízené v šesti dílech, bylo později označeno jako šestidílka. V letech 1596 a 1613 byl text překladu Bible znovu vydán, tentokrát v jednom díle bez poznámek (tzv. “jednodílka“). Z důvodu lepší finanční dostupnosti a rovněž kvůli menším rozměrům, nutným pro ukrytí Bible, vycházela většina následujících kopií Bible kralické především z její jednodílné varianty. Bible kralická představovala ve své době na českém území zcela ojedinělý počin, projevující se nejen návratem k původním jazykům, ale také stylistickou a lexikální bohatostí, poetičností a zásluhou tiskaře Zachariáše Solína také vysokou úrovní grafického zpracování. Jazyk užitý v Bibli kralické, později pojmenovaný jako „bibličtina“, se stal jedním z výrazných inspiračních zdrojů při snaze o obnovení češtiny v 18. a 19. století. Bible kralická je dodnes využívána a tištěna.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.