Bohumil Kubišta

^*21. 8. 1884 Vlčkovice u Hradce Králové – ^†27. 11. 1918 Praha

Bohumil Kubišta pocházel z chudé rodiny a celý život se potýkal s existenčními problémy. Krátce studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (dnes VŠUP, UMPRUM), později na pražské Akademii výtvarných umění (AVU), odkud byl vyloučen. V zahraničí studoval ve Florencii na Reale Instituto di Belle Arti a poté v Paříži. V Praze pomáhal spoluzakládat skupinu Osma, kde byl neoficiálním mluvčím, a v letech 1907 a 1908 společně s ní rovněž vystavoval i své obrazy. Jeho díla se dostala i na světoznámou výstavu Neue Sezession pořádanou v Berlíně v letech 1911 a 1912. Byl členem umělecké skupiny Die Brücke.

Velmi nápadná je souzvučnost malířova jména a zvoleného uměleckého stylu. Dokonce Guillaume Apollinaire obdivoval Čechy, že mají malíře, který byl „kubistou“ již od narození. Kubišta byl ovlivněn mimo jiné dílem Vincenta van Gogha, expresionismem Edvarda Muncha a tvorbou Paula Cézanna. Kubismu se začal věnovat jako první v českých zemích, po roce 1910 vznikly obrazy Kuřák, Zátiší s nálevkou, Jaro, Koupání mužů. V této době byl Kubišta ovlivněn kubistickou tvorbou Pabla Picassa a Georgese Braquea. Později se v jeho díle objevovaly futuristické prvky (Vodopád v Alpách, Vlak v horách). Zde umělec vycházel z konfrontace moderní techniky a přírodních sil. V některých dílech se jeho tvorba přibližovala fauvismu (Moře) a kolem roku 1909 vykazovala i některé prvky surrealismu (Meditace). Další osobitost jeho pláten byla spojena se vstupem do okultistické skupiny Sursum, kdy se Kubišta začal zajímat o spiritismus a parapsychologii. Zabýval se rovněž teorií barev, jako výtvarný kritik analyzoval kompoziční principy významných malířů (van Gogh, Munch), pokoušel se teoreticky odůvodnit zastarávání impresionistického přístupu rozšířeného ve vyučování.

Kubišta velmi citlivě pracoval s barvou a geometrickou formou a uplatňoval princip zlatého řezu spolu se složitou geometrickou konstrukcí (Kavárna, Zátiší s lampou). V jeho díle se setkáme s motivy náboženskými (Svatý Šebestián, Křížová cesta), duchovními a spiritualistickými (Hypnotizér, Fakír) a věčným tématem života a smrti (Vzkříšení Lazara, Polibek smrti, Vražda). Kubištovu tvorbu částečně ovlivnila válka, kterou prožil jako profesionální důstojník pobřežního dělostřelectva v Chorvatsku. V té době se vrátil zpět ke geometrickým formám (Nálet na Pulji, Důstojnické zátiší).

DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
KUBIŠTA, František. Bohumil Kubišta: monografická studie [... o malíři Bohumilu Kubištovi. Brno: S.V.U. Mánes v Praze, 1940. 151 - [II] s.
NEŠLEHOVÁ, Mahulena. Bohumil Kubišta. Vyd. 2. Praha: Národní galerie v Praze ve spolupráci s nakl. Odeon, 1993. 325 s.
SRP, Karel. Bohumil Kubišta: zářivý krystal. Vyd. 1. V Řevnicích: Galerie výtvarného umění v Ostravě, 2014. 459 s. ISBN 978-80-87405-25-3.