Označení pro drobné sakrální památky v krajině. Mají podobu sloupu nesoucího reliéf či drobný obraz s náboženským výjevem.
Boží muka jsou drobné sakrální památky, někdy vnímané také jako stavby lidové architektury. Bývají umístěna ve volné krajině. Stavěna byla asi od 14. století podél hlavních cest či při městských branách. Později se začala vyskytovat také v místech zjevení svatých nebo podél míst, kudy procházela procesí. Kolemjdoucí měla vést k zastavení a krátké modlitbě. Později sloužila také jako orientační bod v krajině.
Název boží muka měl připomínat utrpení Ježíše Krista. Česká boží muka jsou většinou kamenná a skládají se ze tří částí: patky, většinou obdélníkového tvaru, dříku, který má připomínat sloup, u něhož byl bičován Ježíš Kristus, a hlavice v podobě obdélníkové budky s nikami a sakrálními výjevy. Na vrcholu božích muk může být také kamenný či kovový křížek. Uvnitř hlavice někdy bývá umístěna ještě socha světce. Častými zobrazeními v jednotlivých nikách jsou pašijové výjevy, oblíbené jsou také obrazy Panny Marie a sv. Jana. Mohou se objevit též svatí považovaní za patrony objednavatele božích muk a jména či iniciály objednavatele, případně další nápisy (většinou biblické verše). Starší boží muka byla většinou ze dřeva, dodnes zachované stavby tak pocházejí nejčastěji z období baroka a pozdějších období. Již od samého počátku padala boží muka často za oběť různým formám vandalismu. Nejprve byly jejich části odnášeny věřícími přesvědčenými o jejich zázračné moci, v období komunismu pak byla boží muka ponechána svému osudu a často zcela zničena. K jejich obnovám a renovacím postupně dochází až od konce 80. let 20. století.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.