Bruselský styl

Bruselský styl byl v době socialismu označením používaným zároveň pro poslední univerzální československý životní styl a pro novou vlnu československého designu a užitého umění v 50. a 60. letech 20. století. Pojem bruselský styl se rozšířil po úspěchu československé expozice na světové výstavě Expo v belgickém Bruselu v roce 1958. Zde byl na mezinárodní úrovni prezentován nejen moderní průmyslový design, ale také řada uměleckých děl. Kromě technologicky inovativních interiérových stěn a skleněných plastik z taveného skla to byla mj. keramika, textilie či šperky, moderně tvarované porcelánové artefakty a užitný porcelán designéra Jaroslava Ježka.

Kromě jednotného vizuálního stylu přispělo k oblibě bruselského stylu v československých domácnostech to, že zohledňoval i soukromé požadavky jednotlivce a zaměřil se na předměty každodenní potřeby. Módním hitem se stal subtilní, organicky tvarovaný nábytek z umakartu a laminátu nebo materiálem i tvarem a barvou výrazně odlišné předměty každodenní potřeby. Vedle designových ošatek na pečivo z plastu a igelitových ubrusů byly populární předměty podněcující fantazii, jako aerodynamický vysavač Pluto navržený Milošem Hájkem či přenosné rádio Mír designéra Bohumila Míry. Užívání plastických hmot navíc přineslo novou barevnou škálu a oblíbené barvy jako pastelově růžová, holubičí šeď, hrášková zelená či blankytná modř se uplatnily nejen u stolových desek, ale také v abstraktně vzorovaných interiérových a oděvních textiliích či dobové typografii.

Mezi nepřehlédnutelné designové trvalky patřily technické novinky, na nichž se podílel mj. výtvarník František Kardaus – jedná se např. o automobil Tatra 603 (1955) a o proslulou, v pražské dopravě dodnes užívanou tramvaj Tatra T3 (1961) s červenými laminátovými sedačkami. Dále se pak objevily ikonické oblé autobusy Škoda 706 RTO, motocykly Jawa nebo skútr ČZ 175, lidově přezdívaný Čezeta.

Bruselský styl se projevil také v architektuře, kam přinesl využití nových technologií a materiálů. Typické bylo použití železobetonu, vizuální odlehčení díky skořepinovým klenbám a sklu, ať už na fasádách či v interiérových mozaikách. Do pražských Letenských sadů byla přenesena originální budova restaurace navržená pro Expo 58. Dalšími významnými veřejnými realizacemi jsou mj. kulturní dům v Jihlavě, monumentální areál Československé televize na Kavčích horách nebo vlakové nádraží v Havířově.

HAVRÁNEK, Vít et al. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let: [Galerie hlavního města Prahy, 14.5.2008-21.9.2008, Moravská galerie v Brně, 21.11.2008-1.3.2009. [Praha]: Arbor vitae, ©2008. 367 s. ISBN 978-80-87164-03-7.
KNOBLOCH, Iva, ed. a VONDRÁČEK, Radim, ed. Design v českých zemích 1900-2000: instituce moderního designu. Vydání 1. V Praze: Academia, 2016. 658 stran. ISBN 978-80-200-2612-5.