Čechův most

Jediný z téměř 30 pražských mostů z období secese, jako první postavený ve 20. století a patřící mezi nejkrásnější ve městěw.

Čechův most byl pojmenován po českém básníku a prozaiku Svatopluku Čechovi. V období druhé světové války nesl jméno Mendelův, a to podle přírodovědce a zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela: Od roku 1945 je znám pod současným názvem. Stavba spojuje Pařížskou ulici s nábřežím Edvarda Beneše a pravděpodobně byla inspirována pařížským mostem Alexandra III. (pont Alexandre-III) přes Seinu. Stavební práce byly zahájeny v roce 1905 a trvaly do roku 1908. Závěrečný kámen položil sám císař František Josef I. Most se měl stát součástí dopravní trasy z Václavského náměstí na Pražský hrad. Předpolí mostní stavby nesou bronzové postavy géniů z dílny Antonína Poppa. Vstup z obou stran střeží sochy – bronzoví světlonoši na straně jedné a šestihlavé hydry se znakem Prahy na straně druhé. Při pohledu vzhůru zaujmou také stožáry pro osvětlení a v noci i 200 žárovek, rozsetých po mostních obloucích.

Most se honosí několika prvenstvími – je to nejkratší pražský most (170 m) a zároveň jediný železný obloukový most ve městě.

V 50. letech 20. století došlo kvůli výstavbě Stalinova pomníku na letenské straně řeky ke stavebním úpravám, což se stalo také důvodem prvního přesunu budovy na území ČR – kaple sv. Máří Magdalény, která původně stála v bezprostřední blízkosti mostu, byla posunuta o 31 m.

ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a ŠÍR, Jiří. Technické památky České republiky: mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2012. 206 s. Naše země. ISBN 978-80-7346-141-6.