Tvorba určená primárně dětským a dospívajícím vnímatelům (čtenářům a posluchačům) má v českém prostředí dlouhou tradici a řada českých autorů píšících či ilustrujících knihy pro děti se proslavila i v zahraničí.
Za celosvětově první intencionální dětskou knihu bývá označována encyklopedie Orbis sensualium pictus (1658) Jana Amose Komenského. Zpočátku byla dětská literatura chápána čistě jako didaktický žánr, ke konci 19. století už se však objevují i díla s uměleckými ambicemi, například Broučci (1876) Jana Karafiáta či poezie Josefa Václava Sládka (např. Zlatý máj, 1887). Za „zlatý věk“ dětské literatury bývá v československém kontextu považováno meziválečné období, kdy vycházejí například antologie Nůše pohádek (1918–1920), Devatero pohádek (1931) Karla Čapka, Kubula a Kuba Kubikula (1931) Vladislava Vančury nebo Malý Bobeš (1931–1931) Josefa Věromíra Plevy. Vysokou úroveň si knihy pro děti udržely i během období komunismu, kdy své knihy publikovali například František Hrubín (Kuřátko a obilí, 1953), laureát Ceny Hanse Christiana Andersena Bohumil Říha (O letadélku Káněti, 1957) či Václav Čtvrtek (O Rumcajsovi a loupežnickém synku Cipískovi, 1973).
Dobré renomé mají také čeští ilustrátoři dětských knížek, respektive tvůrci bilderbuchů: prestižní Cenu Hanse Christiana Andersena v této oblasti obdrželi Jiří Trnka, Květa Pacovská a Petr Sís.
Řada postav (např. kocour Mikeš, Krtek, Ferda mravenec) a příběhů dětských knížek v českém prostředí takřka zlidověla, mj. prostřednictvím audioverzí, animovaných pohádek (např. tzv. večerníčků) a později také merchandisingu a staly se i určitým exportním zbožím.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.