Český olympijský výbor

18. 5. 1899 byl na základě propagace myšlenky olympijských her Jiřím Guthem, jedním z dvanácti členů Mezinárodního olympijského výboru (MOV), založen Český olympijský výbor. Přestože byl původně určen pouze k nadcházejícím Hrám II. olympiády v Paříži 1900, již v březnu 1900 jeho vedoucí činitelé v čele s Jiřím Guthem rozhodli, že se přemění ve výbor stálý a že bude reprezentovat český sport jak v rámci habsburské monarchie, tak i ve světě.

Na olympijské hry do Paříže pak v roce 1900 Český olympijský výbor vyslal první výpravu pěti českých sportovců. České sportovní úspěchy bohužel nebyly v době Rakouska-Uherska příliš velké a českému výboru se dařilo spíše na poli sportovní diplomacie. Až do června 1914, kdy byl na kongresu v Paříži přijat „státní“ princip organizace mezinárodního olympijského hnutí, se dařilo zachovat samostatnost Čechů jak v MOV, tak na jednotlivých olympijských hrách.

Po krátké přestávce ve válečných letech 1916–1918 byl Český olympijský výbor obnoven již na konci října 1918. S ohledem na nové státoprávní uspořádání se v červnu 1919 ustavil Československý olympijský výbor, který podle přijaté Olympijské charty už reprezentoval nejen sportovce české národnosti, ale sportovce všech národností na území Československé republiky. Se stejnými úkoly jako bývalý Český olympijský výbor fungoval až do března 1939, kdy se po rozbití Československa rozdělil na Olympijský výbor Protektorátu Čechy a Morava a Slovenský olympijský výbor. Svou činnost v dubnu 1943 pod nátlakem nacistické správy ukončil, již v květnu 1945 ji však obnovil.

V následujících letech řešil vzájemné vztahy českých a slovenských sportovců, v rámci státní politiky podporoval přijetí Sovětského svazu do mezinárodního olympijského hnutí a v rámci sjednocovacího procesu československé tělovýchovy se snažil uhájit svou samostatnost požadovanou Olympijskou chartou. Přes veškerou snahu však od prosince 1951 působil jako součást sjednocené tělovýchovy a v tomto postavení setrval až do konce roku 1989. Formálně bylo toto podřízení se jednotné tělovýchovné organizaci potvrzeno tím, že její předseda byl od roku 1955 současně předsedou Československého olympijského výboru.

Po listopadu 1989 se Československý olympijský výbor osamostatnil, i když jen na tři roky. V souvislosti s rozdělením státu se i on rozdělil na Český a Slovenský olympijský výbor, které od roku 1993 vystupují jako samostatné subjekty mezinárodního olympijského hnutí. V čele Českého a Československého olympijského výboru se za více než 120 let jeho existence vystřídala řada významných sportovních funkcionářů. Po Jiřím Guthovi to byli například Josef Gruss, Emanuel Bosák, Antonín Himl, Věra Čáslavská či Milan Jirásek. Od roku 2012 stojí v čele Českého olympijského výboru Jiří Kejval, jehož snaha učinit z Českého olympijského výboru vrcholný orgán českého sportu narazila na odpor řady českých sportovních organizací, zejména České unie sportu.