Chmelařství je kultivace popínavé rostliny chmele otáčivého (Humulus lupulus), jejíž plody zvané chmelové hlávky se používají při výrobě piva a způsobují jeho typickou hořkou chuť. Z území dnešní České republiky máme první záznamy o kultivaci chmele z 11. století, kdy byla tato plodina pěstována hlavně v klášterech. Chmel se rozšířil na většinu území Čech a Moravy a kvalita českého chmele se stala výjimečnou – už Karel IV. uvalil trest smrti pro ty, kdo by se snažili vyvézt český chmel do zahraničí. I přes několik dějinných etap, kdy chmelařství na českém území ustupovalo (například v období třicetileté války), bylo vždy důležitou součástí českého polnohospodářství. Plochy chmelnic se zvětšovaly a český chmel si udržoval vysokou kvalitu. V roce 1769 zavedla panovnice Marie Terezie zákon o povinném známkování chmele, který měl zamezit doplňování jakostního chmele méně kvalitním.
Dlouhou tradici má v Česku také šlechtění chmele. Kryštof Semš vypěstoval v roce 1850 první českou odrůdu chmele, zvanou Semšův chmel. Nejznámější a nejpoužívanější odrůdou českého chmele je Žatecký poloraný červeňák, registrovaný od roku 1952. Dalšími českými odrůdami jsou například hybridní odrůda Sládek nebo vysoko obsažný chmel Angus.
Velký rozmach kultivace chmele nastal v 50. letech 20. století. Po kolektivizaci zemědělství vznikly obrovské plochy chmelnic a na sběr se začala využívat těžká technika a také brigádníci. Pobyt studentů na chmelové brigádě je také výchozím námětem českého filmového muzikálu Starci na chmelu (1964).
Oblastí, kde se v České republice pěstuje největší množství chmele, je Žatecko na severozápadě Česka. Menší oblasti chmelnic jsou situovány na Moravě. I když se dnes na území České republiky pěstuje méně chmelu než například za první republiky, chmelnice zde mají stále významné místo a český chmel i pivo jsou svou kvalitou známé po celém světě.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.