Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Chmelařství

Chmelařství

Světově uznávaná kultivace chmele otáčivého, který se používá pro výrobu piva. Chmelařství i výroba piva mají v České republice dlouhou tradici a nachází se zde mnoho velkých i malých pivovarů.


chmelnice, chmel. ČTK/Peřina Luděk.
Podrobné informace

Chmelařství je kultivace popínavé rostliny chmele otáčivého (Humulus lupulus), jejíž plody zvané chmelové hlávky se používají při výrobě piva a způsobují jeho typickou hořkou chuť. Z území dnešní České republiky máme první záznamy o kultivaci chmele z 11. století, kdy byla tato plodina pěstována hlavně v klášterech. Chmel se rozšířil na většinu území Čech a Moravy a kvalita českého chmele se stala výjimečnou – už Karel IV. uvalil trest smrti pro ty, kdo by se snažili vyvézt český chmel do zahraničí. I přes několik dějinných etap, kdy chmelařství na českém území ustupovalo (například v období třicetileté války), bylo vždy důležitou součástí českého polnohospodářství. Plochy chmelnic se zvětšovaly a český chmel si udržoval vysokou kvalitu. V roce 1769 zavedla panovnice Marie Terezie zákon o povinném známkování chmele, který měl zamezit doplňování jakostního chmele méně kvalitním.

Dlouhou tradici má v Česku také šlechtění chmele. Kryštof Semš vypěstoval v roce 1850 první českou odrůdu chmele, zvanou Semšův chmel. Nejznámější a nejpoužívanější odrůdou českého chmele je Žatecký poloraný červeňák, registrovaný od roku 1952. Dalšími českými odrůdami jsou například hybridní odrůda Sládek nebo vysoko obsažný chmel Angus.

Velký rozmach kultivace chmele nastal v 50. letech 20. století. Po kolektivizaci zemědělství vznikly obrovské plochy chmelnic a na sběr se začala využívat těžká technika a také brigádníci. Pobyt studentů na chmelové brigádě je také výchozím námětem českého filmového muzikálu Starci na chmelu (1964).

Oblastí, kde se v České republice pěstuje největší množství chmele, je Žatecko na severozápadě Česka. Menší oblasti chmelnic jsou situovány na Moravě. I když se dnes na území České republiky pěstuje méně chmelu než například za první republiky, chmelnice zde mají stále významné místo a český chmel i pivo jsou svou kvalitou známé po celém světě.

Použité zdroje
DVOŘÁK, Tomáš. Dějiny chmelařství a pivovarnictví na Žatecku. Plzeň, 2013. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta pedagogická.
Chmelařské muzeum Žatec [online]. Chmelařské muzeum Žatec: ©2015 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: www.chmelarskemuzeum.cz/
Chmelařství.cz [online]. Chmelařství.cz: ©2014 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: http://www.chmelarstvi.cz/
KRŠKOVÁ, Ivana. Aktuální plochy chmelnic v České republice. In: http://eagri.cz [online]. 12. 2. 2020 [cit. 4. 9. 2020]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_plochy-chmelnic-04-2020.html
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Chmelařství [online]. c2020 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chmela%C5%99stv%C3%AD

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.