Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Doba rudolfinská

Doba rudolfinská

Období vlády českého krále a císaře Svaté říše římské Rudolfa II. Bývá označováno za jednu z vrcholných etap českých dějin, spojovanou s významnou podporou vědy, alchymie a umění.


Zátiší stilizované do podoby Rudolfa II.. Autor: Giuseppe Arcimboldo, licence Public domain, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/Vertumnus_%C3%A5rstidernas_gud_m%C3%A5lad_av_Giuseppe_Arcimboldo_1591_-_Skoklosters_slott_-_91503.tiff
Podrobné informace

Rudolf II. v roce 1583 přesunul své sídlo z Vídně do Prahy, která se tak poprvé a naposledy stala sídelním městem habsburské monarchie a díky tomu také místem života příslušníků dvora, velvyslanců i mnoha umělců a badatelů. Posílila rovněž místní stavební činnost. Hlavním centrem přestavby se stal Pražský hrad, nové sídlo císařského dvora. Rudolf II. zde započal s výstavbou Španělského sálu či budoucí Matyášovy brány. Významným prostorem pozdně renesanční výstavby se stala také Malá Strana, obnovovaná po rozsáhlém požáru. Výstavba zdejších budov, kostelů a paláců pokračovala i po skončení vlády Rudolfa II. a mnohdy získala již barokní podobu.

Pražský Rudolfův dvůr se stal jedním z center manýristického umění, působilo zde velké množství evropských autorů. Mezi nejvýznamnějšími Hans von Aachen, Bartolomeus Spranger či Giuseppe Arcimboldo. Počinem samotného Rudolfa II. bylo utvoření velkolepé umělecké sbírky, jejíž velká část se však v průběhu třicetileté války stala kořistí švédského vojska či byla rozprodána Josefem II. Nashromážděná díla se tak opět rozptýlila a stala se cennými exempláři pražských, stockholmských či vídeňských muzeí. Kromě umění podporoval Rudolf II. také alchymii a vědu. V Praze žili a pracovali mimo jiné Johannes Kepler či Tycho de Brahe. Právě jistá záhadnost spojení mystičnosti a vědy raného novověku dala vzniknout všeobecně přijímanému pojetí rudolfínského období českých dějin jako tajemné doby, plné astrologů a mudrců. Nepominutelnou součást těchto představ tvoří také legendistická vyprávění o životě pražské židovské čtvrti, z nichž nejznámější je legenda o mudrci a rabínovi Jehudovi ben Bacalelovi, známém jako rabi Löw. Ve zmíněném duchu byla rudolfínská doba zachycována také v několika českých filmech, z nichž nejznámějším dílem byl dvoudílný snímek Císařův pekař – Pekařův císař režiséra Martina Friče.

Použité zdroje
FUČÍKOVÁ, Eliška. Praha rudolfínská. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014. 199 s. Praha. ISBN 978-80-246-2264-4.
FUČÍKOVÁ, Eliška, ed. Rudolfínští mistři: díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek: katalog k výstavě Muzea hlavního města Prahy = The masters of Rudolf II's era: works of art by court artists of Rudolf II in private Czech collections: the City of Prague Museum exhibition catalogue. Vyd. 1. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2014. 170 s. (některé složené). ISBN 978-80-87828-12-0.
KOLDINSKÁ, Marie. Rudolfínská doba v českém historickém filmu. In: KOPAL, Petr a BLAŽEK, Petr. Film a dějiny. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 406 s. ISBN 80-7106-667-2, s. 162-182.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.