Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Drak

Drak

Folklorní a mýtická bytost plazí podoby, známá dnes nejčastěji jako protivník chrabrého hrdiny, který z drakových spárů zachraňuje princeznu. Létá vzduchem, nosí bohatství a dští oheň.


Drak v Trutnově, Autor: SchiDD, licence: CC BY-SA 4.0, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Trutnov-Markt-8.jpg
Podrobné informace

Drak jakožto majestátní plaz je součástí mýtů, legend a pohádek po celém světě. V indoevropském kontextu lze v mýtech draka jako protipól k bohu-hromovládci nebo jako obludu, kterou hrdina daného příběhu zabíjí, nalézt téměř všude. V českém prostoru představuje drak ztělesnění zlé a neporazitelné moci. Kromě lidových vyprávění zasahuje do českého kulturního kontextu i v souvislosti s křesťanstvím, a to jak svým výskytem v Bibli samotné, tak ve sbírkách středověkých legend, jako je Legenda aurea, kde se drakovým přemožitelem stává sv. Jiří.

V dnešním českém povědomí je nejznámější zřejmě jako nestvůra, která unese princeznu do své sluje a s níž se musí hlavní hrdina pohádky utkat (tuto tendenci ztělesňuje např. zfilmovaná pohádka Boženy Němcové Princ Bajaja). Jako šelma může ovšem útočit i na jiné členy lidského společenství, zejména děti. V pověstech se vyskytuje jako létající ohnivý plaz, který v povětří způsobuje vichr a chrlí oheň a na němž může na Moravě létat čaroděj odvracející déšť. Pokud drak pro svého pána krade majetek některého ze sousedů, nesnese pod sebou za letu hnůj, to pak kořist upustí. Přelet ohnivého draka přes město věští pohromu v podobě požáru. Drak létající pro poklady může stejně jako běs sebe i člověka přepravit za noc přes ohromné vzdálenosti.

V českých místních pověstech hraje drak významnou roli při založení města Trutnov. Uhlíř Trut zdejšího nebezpečného draka podpálil v jeho jeskyni a pak na daném místě vzniklo město. Brněnský preparovaný „drak” (ve skutečnosti krokodýl) pochází podle jedné verze pověsti právě z Trutnova. Svého lidožravého draka měl mít i Náchod a ohnivého, který působil škody, Hředle u Rakovníka.

Použité zdroje
BŘEZINA, Karel. Přehled hradních a zámeckých strašidel: Čechy, Morava a Slezsko. 2., rozš. a přeprac. vyd., (V nakl. Littera vyd. 1.). V Brně: Littera, 2007. 445 s. ISBN 978-80-85763-35-5.
GROHMANN, Joseph Virgil. Pověry a obyčeje v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Plot, 2010. 285 s. Fabula; sv. 3. ISBN 978-80-7428-050-4.
IVANOV, Vjačeslav Vsevolodovič a TOPOROV, Vladimir Nikolajevič. Issledovanija v oblasti slavjanskich drevnostej: Leksičeskije i frazeologičeskije voprosy rekonstrukcii tekstov. Moskva: Nauka, 1974. 340 s.
LUFFER, Jan. Katalog českých démonologických pověstí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 238 s. ISBN 978-80-200-2383-4.
STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých: přízračnou krajinou českých zemí. 1. vyd. Praha: Eminent, 2011. 1006 s. ISBN 978-80-7281-415-2.
TILLE, Václav. Soupis českých pohádek. V Praze: nákladem České akademie věd a umění, 1929-1937. 3 svazky (619; 451; 661 stran). Rozpravy České akademie věd a umění; třída III, číslo 66, 72, 74.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.