Emil Kolben

^*1. 11. 1862 Strančice – ^†3. 7. 1943 koncentrační tábor Terezín

Emil Kolben vystudoval strojnictví a elektrotechniku na Německé vysoké škole technické v Praze. Český zemský výbor si všiml jeho talentu a udělil mu dvouleté Gerstnerovo stipendium, které umožňovalo pobyt a studium oboru kdekoli na světě. Nadaný technik se vydal na studijní cestu po Evropě a seznámil se s průmyslovými podniky v Paříži, Londýně a Curychu, poté v roce 1888 odcestoval do Spojených států amerických. Tam se osobně seznámil s Nikolou Teslou a současně byl zaměstnán jako technický pracovník u Thomase Edisona. Právě setkání s Teslou Kolbenovi pomohlo v praxi uplatnit princip točivého magnetického pole, od té doby tedy aktivně prosazoval střídavý proud – na rozdíl od Františka Křižíka, který pracoval s proudem jednosměrným.

V roce 1892 se Kolben vrátil do Evropy, ve Švýcarsku dostal pracovní nabídku od firmy Oerlikon, která vyráběla vícefázové generátory. Po narození syna se vrátil s rodinou do Prahy a založil v pražských Vysočanech firmu, která byla 29. října 1896 zapsána do rejstříku jako Kolben a spol. elektrotechnická továrna a měla vyrábět elektrické stroje a přístroje. Na začátku roku 1897 zde pracovalo 25 dělníků, po roce už 100 a tři roky po založení okolo 400 zaměstnanců. V roce 1899 podnik, nyní již akciová společnost, získal svou první velkou zakázku, a to pro holešovickou elektrárnu. Kolben ji vybavil třífázovými stroji a tento koncept byl také později zvolen pro elektrifikaci celé země. Kolbenovy třífázové elektromotory byly oceněny jednou zlatou a dvěma stříbrnými medailemi na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. V roce 1907 uzavřela Kolbenova továrna s Ringhofferovou strojírnou smlouvu na vybudování známé automobilky Praga. K roku 1910 budoval Kolben elektrárny a rozvodny i daleko za českými hranicemi. Světové měřítko jeho činnosti dokládá např. působnost v Tasmánii. Kolben si dokonce pro sebe nechal vyrobit jeden z prvních elektromobilů v Rakousku-Uhersku, nyní umístěný v Národním technickém muzeu v Praze.

Po ukončení první světové války se jeho firma Elektrotechnická akciová společnost (EAS) sloučila s První českomoravskou továrnou na stroje v koncern Českomoravská-Kolben, akc. spol. (ČMK). V roce 1927 se dále spojila s Akciovou společností Strojírny (dříve Breitfeld-Daněk), čímž vznikl nový koncern Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD) v čele s vrchním ředitelem Kolbenem. Dosáhl světového věhlasu a jeho aktivity výrazně ovlivňovaly stabilitu celé prvorepublikové ekonomiky Československa. ČKD vyráběla elektrické stroje, elektrárenské komplexy, spotřebiče pro domácnost, lokomotivy, letecké motory, vojenskou techniku a další zařízení. Kolbenův závod zaměstnával 12 000 pracovníků.

V březnu 1939, ihned po okupaci Československa německými vojsky, se Kolben musel kvůli protižidovským zákonům vzdát své funkce v ČKD a prodat veškeré rodinné firmy. Brzy poté byl zatčen gestapem a spolu s celou rodinou deportován do terezínského ghetta, kde zemřel na následky fyzického a psychického vyčerpání.

KRAUS, Ivo, KRÁLÍK, Jan a SERVUS, Stanislav. Vědci, vynálezci a podnikatelé v Českých zemích. Svazek druhý, Škoda, Křižík, Kolben, Klement, Baťa. Praha: Jonathan Livingston, s.r.o., 2017. 209 stran. ISBN 978-80-7551-036-5.