Český lékař a průkopník v oblasti plastické chirurgie. Československo se v roce 1932 stalo díky němu první zemí na světě, kde byla plastická chirurgie uznána jako samostatný obor.
*17. 9. 1881 Praha – †15. 10. 1965 Praha
František Burian absolvoval roku 1906 lékařskou fakultu v Praze. Již během studia se stal demonstrátorem na chirurgické klinice, poté asistoval v Ústavu patologické anatomie prof. Jaroslava Hlavy a od roku 1908 se vrátil na chirurgickou kliniku. Během balkánských válek v letech 1912–1913 působil jako chirurg v Bělehradě (dnešní Srbsko) a později i v Sofii (dnešní Bulharsko). Po návratu zahájil soukromou praxi jako odborný lékař v oboru chirurgie. Brzy ale začala první světová válka a František Burian byl opět povolán k vojsku. Pracoval jako vedoucí chirurg pražské záložní vojenské nemocnice (umístěné v Rudolfinu), poté jako šéflékař v nemocnici v Temešváru (dnešní Rumunsko). Během války zřídil stanici plastické chirurgie, která byla po válce přestěhována do Prahy a stala se základem budoucího ústavu plastické chirurgie.
Na základě svých zkušeností získaných během války používal autotransplantaci tkání (z těla pacienta) jako způsob léčby trvalých následků a xeno- či alotransplantáty považoval za vhodné jen k dočasnému krytí otevřených ran. Kromě transplantace tkání se Burian zajímal také o vrozené vady, pro výzkum těchto problémů byla při Burianově klinice zřízena výzkumná laboratoř Československé akademie věd (a to o generaci dřív než v západních zemích). V roce 1925 začal pracovat v pražském Jedličkově ústavu, kde založil pravděpodobně první ústav plastické chirurgie na světě. V roce 1932 se Burianovi podařilo povýšit plastickou chirurgii na samostatný chirurgický obor. V roce 1937 byl jmenován mimořádným profesorem a jeho ústav byl přestěhován do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Několik let nato, v roce 1948, byl pak ústav transformován v Kliniku plastické chirurgie Univerzity Karlovy a František Burian byl jmenován řádným profesorem. V roce 1955 se stal akademikem Československé akademie věd, od téhož roku vedl Laboratoř plastické chirurgie (v současnosti je součástí Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR), která se zaměřovala na výzkum vrozených vad.
Během 40. a 50. let 20. století založil ústavy plastické chirurgie v Brně, Košicích, Plzni a také v Bulharsku, Polsku či Rumunsku a vyškolil specialisty, kteří je řídili. Často přednášel v zahraničí a v roce 1937 se stal čestným členem chirurgické společnosti Spojených států amerických, později i členem Akademie věd Spojených států amerických. Byl vyznamenán Řádem republiky, stříbrnou plaketou Československé akademie věd Za zásluhy o vědu a lidstvo a Gilliesovou zlatou medailí Asociace britských plastických chirurgů.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.