František Ferdinand Šamberk

^*21. 4. 1838 Praha – ^†25. 12. 1904 Praha

František Ferdinand Šamberk (vlastním jménem František Xaver Schamberger) se vyučil na malířem porcelánu a tuto profesi také krátkou dobu vykonával. Mezitím bral soukromé hodiny herectví u Josefa Jiřího Kolára a hrál v ochotnickém Švestkově divadle u sv. Mikuláše. V červenci 1860 byl přijat do Stavovského divadla a v roce 1862 přešel s českými herci do Prozatímního divadla. Roku 1866 debutoval jako dramatik. Jako jeden z mála Čechů se účastnil zápasení mezi staročechy a mladočechy o ovládnutí pozic v Prozatímním divadle na straně staročechů. Vystoupil z řad českého zemského divadla tři měsíce před znovuotevřením Národního divadla roku 1883. Byl jedním z prvních, kdo se v české společnosti stal neangažovaným hercem a smluvním dramatikem. Je pochován na Olšanských hřbitovech.

Svůj herecký talent uplatňoval Šamberk v rolích mnoha žánrů. Díky pohledné tváři hrál v mládí hlavně role milovníků a vážných hrdinů (Shakespearův Romeo), zazářil také ve francouzských veselohrách (postava De Veaucourtoise ve hře Staří mládenci od Victoriena Sardoua). Svým osobitým až groteskním humorem obohatil českou do té doby především fraškovitou interpretaci postav. Ztvárnil roli Chlestakova v Gogolově Revizorovi. Kromě her v českém jazyce se uplatňoval v německých představeních, mimo jiné ve Stavovském divadle. V 70. letech našel své poslání v rolích arénního komika. Spolu s Jindřichem Mošnou a Josefem Frankovským tvořili proslulé komické trio. Pro Šamberka bylo typické, že si ne vždy pamatoval svůj text, o to více přidával aktuálních vtipů a anekdot. Díky tomu získal označení „herec komedie dell’arte“.

Šamberkova dramatická tvorba byla spojená s jeho herectvím. Převažují v ní aktuální frašky, které se hned uváděly na scénu. Nadčasovou se stala jeho jednoaktovka Blázinec v prvním poschodí (1867), která na jeviště přinesla poprvé švejkovský typ – sluhu Josefa. Patřil k raným českým dramatikům 19. století jak na profesionálních, tak na ochotnických scénách. Zvláštní oblibě se těšil u Jihoslovanů.

ŠORMOVÁ, Eva a kol. Česká činohra 19. a začátku 20. století: osobnosti. Vydání první. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2015. 2 svazky (1294 stran). Česká divadelní encyklopedie. ISBN 978-80-200-2467-1.