František Krátký

*7. 9. 1851 Sadská – †20. 5. 1924 Kolín

František Krátký absolvoval veřejnou školu a poté se u otce v závodu vyučil v oblasti reprodukčních fotografických technik a dva roky (1870–1872) u něj pracoval. Následně navštěvoval přípravný kurz ke studiu na Akademii výtvarných umění (AVU), tuto školu však jako řádný student nikdy nestudoval. Roku 1877 si v Kolíně založil malířskou živnost spolu s bratrem Vilémem, o tři roky později rozšířili nabídku o fotografické služby. Žili a pracovali v domě, kde provozoval fotografický ateliér Antonín Pinkas. Po Pinkasově náhlé smrti přišli o největšího konkurenta, a tak se rozhodli věnovat fotografii intenzivněji. V prvních desetiletích tvorby se Krátký soustředil především na portrét, který představoval jistotu výdělku. Věnoval se však také krajinářské fotografii a fotografování pamětihodností – procestoval český a moravský venkov a pečlivě jej zdokumentoval. Protože se v dobovém tisku fotografie využívaly jen zřídka a Krátký pro ně neměl odbyt, začal je vydávat ve formě stereofotografií, dvojic snímků nalepených na potištěné kartony a určených k prohlížení pomocí stereoskopického kukátka. Na tomto poli záhy neměl v českých zemích konkurenci. Stereofotografie vystavoval také na Jubilejní výstavě na pražském Výstavišti roku 1891, která měla pro jeho budoucí kariéru velký význam. Krátký neustále svou sbírku stereofotografií rozšiřoval o snímky z Čech i zahraničí. Během cest jej v ateliéru zastupoval bratr Vilém a další pomocníci, například pozdější významná kolínská fotografka Bohumila Bloudilová.

Roku 1898 začal Krátký podnik rozšiřovat směrem k tisku fotografií. Na náměstí v Kolíně, kde měl ateliér, provedl nástavbu, koupil i přilehlé pozemky a roku 1901 dokončil stavbu vilky a fotoateliéru s dílnami pro zinkografii, světlotisk a litografii, které bývaly nazývány Fotochemigrafický závod, Umělecký závod grafický či Fotografický umělecký závod. Roku 1911 Krátký prodělal drahou oční operaci a následně byl nucen závod prodat. Ateliér na kolínském náměstí zůstal v majetku rodiny a byl pronajímán. Po Krátkého smrti vedla ateliér manželka a od roku 1930 jeho syn Jiří Krátký, který se u svého otce fotografii vyučil.

SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013. ISBN 978-80-7331-112-4.
KOVÁŘÍKOVÁ, Naďa. Živnostenská fotografie v Kolíně od počátku do padesátých let 20. století. Magisterská teoretická diplomová práce. Opava: ITF, 2003.