František Kupka

^*23. 9. 1871 Opočno – ^†21. 6. 1957 Puteaux, Francie

František Kupka se vyučil sedlářskému řemeslu a již za doby studií si přivydělával malováním vývěsních štítů pro obchody, obrázků svatých a pivních tácků. Jeho mistr Šiška, velký spiritista, měl značný vliv na pozdější tvorbu mladého malíře. Po vyučení si Kupka založil malou malířskou dílnu, jeho práce si všiml místní továrník Josef Archleb a díky němu se Kupka nakonec dostal na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU), kde se středem jeho pozornosti stala zprvu historická a vlastenecká témata. V roce 1891 odešel studovat malířství do Vídně. Jeho obrazy se vyznačovaly symbolickými a alegorickými náměty. Zajímal se také o spiritismus, okultismus, astrologii, starověké civilizace, slovanství a přírodní vědy. Díky získanému stipendiu mohl pokračovat ve studiu v Paříži (1895, Académie Julienne, École des beaux-arts). Během studia si přivydělával jako ilustrátor v humoristických a satirických časopisech a jako učitel theosofie. V roce 1906 se nakonec usadil na předměstí Paříže (Puteaux). Po vypuknutí první světové války odešel jako dobrovolník na frontu, kde se stal jedním z organizátorů československých legií ve Francii a byl odměněn Řádem důstojníka čestné legie. Po válce působil na Akademii v Praze a jako pedagog v Paříži.

Kupka vystoupil na slavném Salonu d'Automne 1912 s převratným dílem Amorfa: Dvoubarevná fuga. Pokusil se vytvořit nový a osobitý abstraktní styl, který měl přibližovat umění hudbě a poezii – stal se tak jedním ze zakladatelů orfismu. Ve svých malbách usiloval o zachycení nejen barvy a tvarů, ale rovněž světla, zvuků a dojmů. Od roku 1910, inspirovaný optickými studiemi Isaacka Newtona, experimentoval s barevnými spektry (Newtonovy disky). Během války navrhoval uniformy legií, vlajku a četné plakáty. Jeho první samostatná výstava se konala v Paříži v roce 1921.

Spoluzakládal skupinu Abstraction-Création (1930), vystavoval v New Yorku, v pražském Spolku výtvarných umělců Mánes, v Salonu des Réalités Nouvelles. Dlouhou dobu (1919–1938) byl podporován svým přítelem, sběratelem Jindřichem Waldesem, pro kterého nakreslil firemní značku Koh-i-noor (Dívka s patentkou). Kupkovy obrazy, které dnes můžeme spatřit v Praze v Museu Kampa a v Národní galerii, byly plně doceněny až v 60. letech 20. stol. a dnes patří mezi nejvyhledávanější a nejdražší díla českých umělců.

BAŠTECKÁ, Lydia et al. Tváře první republiky: Karel Čapek, Josef Čapek, Rudolf Medek, Alois Rašín, František Kupka, Otakar Španiel, František Ulrich, Josef Vanický, Anna Macková, Sláva Vorlová, Karel Poláček, Emerich Rath, František Kinský, František Karel Janeček. [Hradec Králové]: Královéhradecký kraj, 2018. 39 stran. ISBN 978-80-270-5288-2.
DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
KUPKA, František. František Kupka: legionář a vlastenec = legionnaire and patriot. [Praha]: Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, [2018], ©2018. 140 stran. ISBN 978-80-87344-45-3.
KUPKA, František, ANDĚL, Jaroslav, ed. a KOSINSKI, Dorothy M., ed. František Kupka: průkopník abstrakce, malíř kosmu: [výstava, Dallas Museum of Art 1997, Kunstmuseum Wolfburg 1998 a Národní galerie Praha 1998]. Ostfildern-Ruit: Gerd Hatje, 1997. 220 s.
KUPKA, František a PRAVDOVÁ, Anna. František Kupka 1971-1957. Prague: National Gallery in cooperation with Réunion des musées nationaux - Grand Palais and Ateneum Art Museum, Finnish National Gallery, 2018. 189 stran. ISBN 978-80-7035-694-4.