Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Germáni v českých zemích

Germáni v českých zemích

Hlavní etnická skupina, která obývala české území v první polovině 1. tisíciletí n. l. První germánští příchozí se zde zřejmě objevili již mezi roky 70–25 př. n. l.


Bronzové nádoby z doby římské v Národním muzeu, Kozuch / CC BY-SA, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0
Podrobné informace

Germánské kmeny pobývaly na českém území v období, kdy docházelo k rozšiřování římského impéria, se kterým udržovaly obchodní kontakty, i když se s Římany často dostávaly do válečných konfliktů. Pro toto období se používá označení „doba římská“ a v souvislosti s hmotnou kulturou se hovoří o „římsko-germánské archeologii“. Prvním historicky doloženým vládcem na českém území je markomanský král Marobud (začátek vlády 9–6 př. n. l., konec vlády 17–18 n. l.). Vybudoval tzv. Marobudovu říši, jejíž centrum se nacházelo někde ve středních Čechách. Ve 2. století n. l., za vlády císaře Marka Aurelia, vedli Markomani a Kvádové společně s několika dalšími kmeny války s římskou říší (tzv. markomanské války, 166–180 n. l.). Z jejich dob pochází z území Čech a Moravy řada archeologických dokladů.

Pro hmotnou kulturu Germánů jsou charakteristické jak žárové hroby, tak ojediněle i honosné hroby kostrové. Mezi nejvýznamnější archeologické lokality patří v Čechách Třebusice u Slaného, Dobřichov-Pičhora, Dobřichov-Třebická, Beroun-Závodí, na Moravě Velatice, Mikulov, Mušov aj. Některé hroby měly bohatou výbavu. Nalezené artefakty bývají nejen barbarského původu (např. spony, opaskové spony, jednoduché šperky, části koňských postrojů, železné zbraně aj.), ale často se jedná o předměty římskoprovinciálního původu a někdy i o importy přímo z území dnešní Itálie. Dovážely se různé kovové nádoby, sklo, šperky a luxusní keramika (tzv. terra sigillata). Ve srovnání s předchozí kulturou Keltů se však kultura v období Germánů značně zjednodušila. Germáni sami nerazili mince, z jejich období však pocházejí četné nálezy mincí římských.

Na Moravě jsou archeologicky doloženy aktivity římských legií, zejména v podobě polních (pochodových) táborů. Mezi nejvýznamnější lokality patří Hradisko (Burgstall) u Mušova, kde se nacházel předsunutý opevněný římský tábor (castellum).  Nejseverněji je přítomnost římských legií doložena v lokalitě Olomouc-Neředín.

Konec doby římské je většinou kladen do druhé poloviny 4. stol. n. l., kdy došlo v důsledku stěhování národů v Evropě k výrazným změnám. Zbytky germánských kmenů obývaly české území ještě v 6. stol. n. l.

Použité zdroje
BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. 1., Svazek I. do roku 1197. 1. vyd. Praha: Paseka, 1999. 798 stran. ISBN 80-7185-265-1.
DROBERJAR, Eduard. Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 456 s. ISBN 80-7277-106-X.
SALAČ, Vladimír, ed. a DROBERJAR, Eduard. Archeologie pravěkých Čech. 8, Doba římská a stěhování národů. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2008. 214 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86124-81-0.
Virtuální výstava Poslední Germáni v Čechách (online) [cit. 21.8.2020]. Dostupné z: http://www.virtualniarcheologie.cz/vv-zaluzi/

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.