Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Hlavní nádraží Praha

Hlavní nádraží Praha

Originální secesní nádražní budova s jedinečnou výzdobou exteriéru a interiéru. Stavba opatřená halou nad kolejištěm odpovídala vysokým dobovým standardům moderní architektury.


Podrobné informace

dokončení 1909

 

Hlavní nádraží v Praze, často označované jednoduše Hlavní nádraží či hovorově Hlavák, se nachází v pražském centru nedaleko Václavského náměstí. Jedná se o největší osobní železniční nádraží v České republice, které funguje od roku 1871. Do roku 1919 neslo název Nádraží císaře Františka Josefa, poté bylo přejmenováno na Wilsonovo nádraží, tento název se částečně užívá dodnes. Původní nádražní budova, nazývaná zámecké nádraží, byla postavena v novorenesančním stylu podle návrhu architektů Františka Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. V letech 1901–1909 byla podle vítězného projektu Josefa Fanty vystavěna nová secesní budova. Autory haly nad kolejištěm se stali Jaroslav Marjanko a Rudolf Kornfeld.

Komplex zahrnuje nádražní budovy a haly nad kolejištěm. Rozlehlá nádražní budova v secesním stylu byla koncipována jako budova průjezdového typu. Stavba je symetricky řešená, zaklenutá výraznou kupolí. Ve střední části je umístěna odjezdová hala, pokladny, v patře se nachází kavárna s bohatou uměleckou výzdobou. Fasáda je tvořena velkým půlkruhovým vitrážovým oknem a trojúhelníkovým štítem. Z obou stran jsou umístěna patrová křídla s arkádou a ukončená třípatrovými nárožními věžemi s monumentálními sochami. Nádražní budova disponovala např. restauracemi, reprezentačním sálem a bohatě zdobeným císařským salonkem. V interiéru se dochovala celá řada položek původního vybavení, včetně uměleckých a řemeslných prvků. Na výzdobě exteriéru a interiéru se podíleli sochaři Stanislav Sucharda, Ladislav Šaloun, Čeněk Vosmík, Hanuš Folkman, malíři Václav Jansa a Viktor Stretti. Hala nad kolejištěm má ocelovou konstrukci, je prosklená a tvořená dvěma oblouky. Během výstavby pražského metra byla v letech 1972–1979 vybudována nová podzemní odbavovací hala, která propojuje nádraží se stanicí podzemní dráhy (autory projektu jsou Alena a Jan Šrámkovi, Josef Danda, Jan Bočan, Julie Trnková). Po střeše nové haly vede severojižní magistrála, která opticky velmi necitlivě odřízla historickou budovu nádraží od městského centra.

Použité zdroje
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. 20. století české architektury. 1. vyd. Praha: Titanic, 2006. 235 s. ISBN 80-86652-24-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.