Čechy daly světu v 17.–18. stol. slavné hudebníky. Někteří z nich zůstali v rodné zemi, velká část po bitvě na Bílé hoře odjela do ciziny. V době vrcholného baroka se na českém venkově začíná rozvíjet velice zajímavý hudební žánr s vánoční tematikou – česká pastorela. Nejznámější a oblíbenou českou pastorální mší je Missa solemnis festis Nativitatis (Česká mše vánoční) Jana Jakuba Ryby.
České země daly světu v 17.–18. století slavné hudebníky. Někteří z nich zůstali v rodné zemi, velká část po bitvě na Bílé hoře a po třicetileté válce odjela do ciziny. Rozvoj hudby v této době v Čechách velice závisel na případné podpoře vzdělaného panovníka, nebo velkých a bohatých měst. Obojí po třicetileté válce z pochopitelných důvodů postupně mizelo či přímo scházelo. Teprve koncem 17. stol. se začínají objevovat nová centra hudebního života a s nimi i nová jména domácích skladatelů. Ohnisky hudebního života byly tím pádem rezidence světské aristokracie a církevních katolických klérů, kláštery a koleje, chrámové kůry ve městech a na venkově. Soustavně byla pěstována chrámová hudba (mše, nešpory, litanie, moteta, árie, duchovní písně). České kůry byly od konce 17. stol. až do začátku 19. stol. v čilém spojení s tehdy nejnovější evropskou hudbou, zejména italskou, což je důležitý hudebněhistorický fakt. Největší tehdejší skladatelská jména – Alessandro Scarlatti, Giovanni Battista Pergolesi, Niccolò Porpora, Antonio Caldara, Johann Joseph Fux, Johann Adolph Hasse – Il Sassone aj. byla v Čechách dobře známa a provozována.
V době vrcholného baroka se na českém venkově začíná rozvíjet velice zajímavý hudební žánr s vánoční tematikou – česká pastorela. Autory byli především venkovští kantoři – Tomáš Norbert Koutník z Chocně (1698–1775), Jiří Ignác Línek z Bakova nad Jizerou (1725–1791). Nejznámější a oblíbenou českou pastorální mší je Missa solemnis festis Nativitatis (Česká mše vánoční, také uváděná jako mše Hej mistře nebo lidově tzv. Rybovka) od kantora z Rožmitálu pod Třemšínem Jana Jakuba Ryby (1765–1815). Rybovka dodnes patří k tradičnímu a zásadnímu repertoáru českých vánočních svátků. Ve vánočních pastorelách se objevují prvky lidové hudby a české texty. Instrumentální skladby (sonáty, koncerty, symfonie, divertimenta) a světské formy vokální hudby byly komponovány hlavně pro šlechtické prostředí a prováděny zámeckými kapelami.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.