Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín je největším a nejnovějším jaderným energetický zdrojem v České republice. Nachází se na místě zaniklé obce Temelínec v Jihočeském kraji, pouhých 25 kilometrů od Českých Budějovic a 5 kilometrů od řeky Vltavy, která elektrárně zajišťuje dostatek vody pro chlazení. Součástí areálu jsou dva jaderné reaktory, každý s výkonem 1055 MW.

První etapy plánování této jaderné elektrárny spadají do počátku 80. let. Podle původních plánů měl mít Temelín čtyři reaktory, avšak doposud byly realizovány pouze dva. Pro elektrárnu bylo zvažováno několik různých umístění, ale nakonec byl zvolen jih Čech nedaleko obce Temelín – nejen kvůli nízké hustotě zdejší populace, ale také díky hustým lesům v okolí. Stavba jaderné elektrárny začala v roce 1987, podle prvotních plánů měl být první reaktor dokončen roku 1992 a druhý o pět let později. Počátkem 90. let se stavba začala zpožďovat a konečné řešení dostavby přinesla v roce 1993 až vláda Václava Klause. Provoz prvního reaktoru byl spuštěn roku 2000 a o dva roky později byl k rozvodné síti připojen i druhý reaktor. Až v roce 2006 proběhla kolaudace a oficiální zahájení výroby energie.

V 90. letech zesílily protesty proti výstavbě jaderné elektrárny ze strany nevládních protijaderných organizací a také ze strany Rakouska, podle něhož neměla být výstavba jaderných reaktorů sovětské konstrukce bezpečná. Na žádost Mezinárodní agentury pro jadernou energii byl projekt přepracován – velká část sovětské technologie byla nahrazena technologií západní. Navzdory všem technologickým zlepšením rakouská snaha zamezit výstavbě elektrárny nepolevovala. Tlak byl dokonce přenesen i do rozhovorů o členství České republiky v Evropské unii – Rakousko hrozilo, že pokud bude jaderná elektrárna zprovozněna, zabrání České republice, aby se stala členem EU. Situace byla vyřešena v roce 2000 podepsáním Melkského protokolu. Plánování zbývajících dvou reaktorů bylo v roce 2004 přerušeno.

Investice do jaderné elektrárny spolu s náklady na nahrazení a vylepšení technologií dosáhly k roku 2017 98 miliard korun. Ekonomičtí odborníci odhadují návratnost investice na méně než 20 let od začátku provozu. Původně plánovaná sovětská technologie doplněná zařízením ze Spojených států amerických představuje jedinečnou kombinaci dvou různých technologických řešení, která i podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii přispěla k vyšší míře bezpečnosti celého zařízení.

ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a ŠÍR, Jiří. Technické památky České republiky: mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2012. 206 s. Naše země. ISBN 978-80-7346-141-6.