Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Jan Perner

Jan Perner

Český železniční technik, vynálezce a stavitel železničních tratí, který se zapsal do historie české železniční dopravy jako stavbyvedoucí první české parostrojní dráhy.


Autor Petr Urbanec, licence CC BY-SA (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Univerzita_Pardubice_-_DFJP_-_2.jpg)
Podrobné informace

*7. 9. 1815 Bratčice – 10. 10. 1845 Pardubice

Jan Perner se ve svých patnácti letech navzdory otcovu přání rozhodl studovat na Královském českém stavovském technickém učilišti v Praze (po roce 1863 též známém jako „pražská polytechnika“).

Ředitelem školy byl František Josef Gerstner, který se později stal jedním z hlavních techniků výstavby železniční tratě v Rusku. Roku 1836 si Jan Perner přečetl v novinách inzerát, že jeho bývalý ředitel hledá techniky na doplnění svého pracovního týmu. Mladý Perner se přihlásil a jeho žádosti bylo vyhověno. Jeho pracovní cesta vedla nejdřív do Bruselu, poté do Londýna, kde sbíral tři týdny zkušenosti z železničně nejpokročilejší země světa. Nakonec se vydal do Ruska. Zde měla začít jeho práce na trati z Petrohradu do Carského Sela, Perner se ale brzy dostal do konfliktu s Gerstnerem i s tamními úřady a v listopadu 1836 byl nucen vrátit se domů.

Již následujícího roku Jan Perner nastoupil na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. Nejdřív mu bylo svěřeno vedení stavby dráhy z Břeclavi do Brna, později začal projektovat úsek z Ostravy do Osvětimi. Netrvalo dlouho a Perner se stal členem týmu techniků, kteří hledali nejvhodnější trasu dráhy mezi Vídní a Prahou. Roku 1842 se Perner stal vrchním inženýrem státních drah. Začal navrhovat výstavby tras Praha – Pardubice – Olomouc a Praha – Drážďany a dohlížet na ně.

Když se Perner 9. 9. 1845 vracel z inspekční cesty, chtěl si u dnes již neexistujícího choceňského tunelu prohlédnout jeho portál. Sestoupil na nejnižší schůdek vagonu a mírně se vyklonil a udeřil se o návěstní sloupek do hlavy. I přes otřes mozku Perner pokračoval na cestě k rodičům do Pardubic, kde následující den na následky úrazu zemřel. Tím se stal první obětí železniční nehody v Česku.

Na jeho počest dnes nesou jeho jméno vlaky, náměstí, ulice, zastávky, dopravní fakulta pardubické univerzity a další.

Použité zdroje
MAIXNER, Ladislav et al. Vědci, vynálezci a podnikatelé v Českých zemích. Marků, Diviš, Veverkové, Ressel, Perner. Praha: Jonathan Livingston, s.r.o., 2016. 215 stran. ISBN 978-80-7551-030-3.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.