Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Jan Švankmajer

Jan Švankmajer

Filmový režisér, animátor a výtvarník, přední osobnost českého pozdního surrealismu ve filmu a výtvarném umění. Patří k nejlepším světovým animátorům a v zahraničí je jedním z nejuznávanějších českých filmových tvůrců.


Autor: ČTK/Vondrouš Roman
Podrobné informace

*4. 9. 1934 Praha

Jan Švankmajer se loutkám a loutkovému divadlu věnoval už od dětství. Vystudoval loutkařskou scénografii a režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (AMU), působil v Černém divadle a Laterně magice v Praze. Filmu se věnoval od poloviny 60. let. V rané fázi své filmové tvorby natáčel krátkometrážní snímky založené na loutkové animaci. Režijně debutoval roku 1964 filmem Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara. Již v tomto filmu se objevují pro jeho tvorbu typické prvky, jako je dynamické využívání montáže a kombinace herce s animovanými předměty. V roce 1970 se stal členem znovuobnovené české Surrealistické skupiny, která zásadně ovlivnila jeho další tvůrčí směřování. K jeho nejznámějším a nejvýznamnějším filmům patří krátký snímek Možnosti dialogu (1982). Proslavil se však zejména svým prvním dlouhometrážním snímkem, celovečerním animovaným fantasy filmem Něco z Alenky (1987), díky němuž získal celosvětové renomé a stal se pojmem v oblasti experimentální, nekomerční animace. Velmi úspěšné bylo i jeho originální zpracování faustovského mýtu Lekce Faust (1994), černá groteska Otesánek (2000) a filozofický horor Šílení (2005). Je také autorem rekvizit a animace některých slavných československých filmů a televizních seriálů (Adéla ještě nevečeřela, Návštěvníci, Tajemství hradu v Karpatech).

Švankmajerovo dílo je mnohostranné a vymyká se hranicím filmu – autor vytváří nejen zcela samostatný výtvarný svět, ale také literární texty (scénáře, básně) a věnuje se i teoretické činnosti (zkoumá fenomén imaginace a hmatu). Pro jeho tvorbu je charakteristický černý humor, sarkasmus i pronikavá kritika a typické prvky surrealismu jako imaginace, snovost či ludikativní princip (tvorba prostřednictvím hry). Ve svých filmech Švankmajer kombinuje různé techniky animace s živými herci. Ovlivnil řadu zahraničních umělců, jako je např. Tim Burton nebo člen skupiny Monty Python Terry Gilliam. Spolupracoval s Peterem Gabrielem, pro nějž natočil videoklip Sledgehammer.

 

Videa (7 videí)
Ukázka ze snímku "Možnosti dialogu"

Ukázka ze snímku "Zánik domu Usherů"

Ukázka ze snímku "Šílení"

Ukázka z filmu "Otesánek"

Ukázka z filmu "Něco z Alenky"

Ukázka z filmu "Lekce Faust"

Videoklip "Sledgehammer"

Použité zdroje
ŠVANKMAJER, Jan, DRYJE, František, ed. a SCHMITT, Bertrand, ed. Jan ŠVANKMAJER: možnosti dialogu: mezi filmem a volnou tvorbou. Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2012. 508 s. ISBN 978-80-7467-015-2.
PTÁČEK, Luboš, ed. et al. Panorama českého filmu. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, 2000. 514 s. ISBN 80-85839-54-7.
ŠVANKMAJER, Jan a DRYJE, František, ed. Síla imaginace: režisér o své filmové tvorbě. Vyd. 1. Praha: Dauphin, 2001. 271 s. ISBN 80-7272-045-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.