Jana Brejchová

^*20. 1. 1940 Praha

Jana Brejchová se ke hraní dostala bez jakéhokoli hereckého vzdělání. Od svých třinácti let dostávala pro svou mimořádnou fotogeničnost různé drobné role, první z nich v sociálním dramatu Olověný chléb (1953). Po škole pracovala v kanceláři jako písařka a její herecké nadání objevil až režisér Jiří Weiss, který ji obsadil do náročné role v psychologickém dramatu Vlčí jáma (1957) podle románu Jarmily Glazarové. Tato role odstartovala její kariéru a Brejchová se stala jednou z nejvyhledávanějších a nejobsazovanějších českých hereček.

Díky své schopnosti zahrát i velmi obtížné role v jakémkoli žánru od komedie až po psychologické drama účinkovala během následujících 50 let ve více než stovce filmů českých i zahraničních režisérů a posbírala řadu domácích i mezinárodních cen. Po vyznamenání Stříbrnou plachtou na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu za herecký výkon v dramatu Vyšší princip režiséra Jiřího Krejčíka (1960) se její věhlas rozšířil a začala točit filmy také v Německu a Rakousku. Známý je například koprodukční německo-český film Dům v Kaprové ulici (Das Haus in der Karpfengasse /1964/), za který získala další zahraniční ocenění. K jejím nejznámějším a nejoblíbenějším českým filmům patří muzikálové komedie Kdyby tisíc klarinetů (1964) a Noc na Karlštejně (1973), dramata Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof (1983) a Skalpel, prosím (1985) či snímky vzniklé ve spolupráci s Evaldem Schormem: Každý den odvahu (1964), Návrat ztraceného syna (1966) nebo Farářův konec (1968). Objevila se také v populárních televizních seriálech jako F. L. Věk (1970–1971) či legendární Arabela (1980) s pokračováním Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1990–1993). V roce 2010 obdržela cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

V 70. letech začala Brejchová účinkovat také na divadelních scénách, např. v Divadle Ungelt, U Hasičů, v Divadle E. F. Buriana a v zájezdových představeních, kde slavila velké úspěchy třeba s inscenací Dobrou noc, mami po boku Květy Fialové.

Jana Brejchová byla čtyřikrát vdaná – nejprve za Miloše Formana, poté za německého režiséra a herce Ulricha Theina, dále za Vlastimila Brodského, s nímž měla dceru Terezu Brodskou, a naposledy za Jiřího Zahajského. Kromě nich byl jejím životním partnerem i Jaromír Hanzlík. Její sestra Hana Brejchová je rovněž herečka, známá z hlavní role ve filmu Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky (1965).

FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. 1. vyd. Praha: Libri, 2006-2008. 3 sv. ISBN 80-7277-331-3.