Jednota bratrská

Jednota Bratská se utvořila ze stoupenců Petra Chelčického v polovině 15. století. Český myslitel Petr Chelčický ve svých myšlenkách reagoval na kruté náboženské války v první polovině 15. století. Prosazoval přísný a na svou dobu neobvyklý pacifismus. Za oficiální ustanovení Jednoty bratrské je považováno založení náboženské komunity v letech 1457-1458 v bratrském domě v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1467 církev utvořila vlastní kněžský a biskupský řád a oficiálně se tak oddělila od římskokatolické církve. Zdůrazňovala hodnotu praktického křesťanského života. Vedle odmítání bojů její stoupenci ve svých počátcích zavrhovali také politickou moc, majetek i teologické spekulace a vzdělání. Během svého vývoje, především vlivem členů městského a později také šlechtického stavu docházelo k postupnému uvolňování původních pravidel. Církev tak přestala odmítat světské vzdělání a stala se naopak jedním z center vzdělanosti konce 15. a začátku 16. století v Čechách – založila několik škol a věnovala se rozšiřování literatury pomocí tiskařských dílen. Významným počinem členů Jednoty bratrské v čele s Janem Blahoslavem dodnes vysoce uznávaný překlad Bible do češtiny, známý jako Bible kralická.

Od počátku musela jednota bratrská čelit odmítání a pronásledování nejen ze strany římskokatolické církve, ale především ostatních reformačních proudů v Čechách (utrakvistů), které ji vnímaly jako příliš radikální. Církev setrvávala v postavení oficiálně zakázané církve po většinu své existence, faktickým represím ovšem čelila jen v některých etapách.

Někteří další členové, především z řad šlechty se aktivně zapojili v politice. Podíleli se také na tzv. stavovském povstání let 1618 – 1620. Po jeho prohře museli členové Jednoty Bratrské zemi opustit, nebo konvertovat ke katolicismu, mezi takzvanými pobělohorskými exulanty byl také poslední biskup této církve, významný učenec a pedagog Jan Amos Komenský. Část českých exulantů později založila novou, obnovenou jednotu bratrskou, která přetrvala do současnosti.