Jeseník

Jeseník leží uprostřed Jesenického výběžku, na soutoku říček Bělá a Staříč v hlubokém údolí mezi Hrubým Jeseníkem, Rychlebskými horami a Zlatohorskou vrchovinou. Až do roku 1947 se jmenoval Frývaldov a je největším městem v české části historického Niského knížectví, které bylo jako součást Horního Slezska rozděleno roku 1742 mezi Rakousko a Prusko. K městu dnes patří i kdysi světoznámé vodoléčebné Lázně Jeseník (do roku 1947 se jmenovaly Gräfenberk) s mnoha léčivými prameny. První zmínka o Jeseníku je z roku 1267. Ležel na obchodní stezce, která vedla z Moravy do města Nisa a dále do Slezska. Vratislavští biskupové zde založili vodní hrad. V okolí byla naleziště železné rudy a hamry (které tuto rudu zpracovávaly), Jeseník se dokonce stal svobodným hornickým městem. Mezi lety 1622 a 1684 proběhlo na Jesenicku (a sousedním Šumpersku) několik velkých čarodějnických procesů, při nichž katolická inkvizice brutálně popravila stovky nevinných obětí – domnělých čarodějnic a jejich pomocníků. Hospodářskou situaci města zkomplikovalo rozdělení Slezska, čímž se město ocitlo na periferii českých zemí. Rozvoj přineslo až 19. století, a to díky textilnímu průmyslu a lázeňství. V listopadu 1931 proběhla tragická frývaldovská stávka, kdy v důsledku kamenování četníků a jejich následné střelby do dělníků zemřelo sedm lidí. Po roce 1945 byla většina obyvatelstva tohoto převážně německojazyčného města vysídlena. Za komunismu došlo v centru Jeseníku k demolicím historické zástavby a v letech 1960–1996 město dokonce přišlo o status sídla okresu.

Z památek zde stojí za vidění vodní tvrz (dnes Vlastivědné muzeum Jesenicka), renesanční radnice uprostřed náměstí, reprezentativní vily, pomník obětem čarodějnických procesů, Smetanovy sady či Křížový vrch s poutním kostelem. Samostatným celkem jsou lázně založené zdejším rodákem „vodním doktorem“ Vinzenzem Priessnitzem, objevitelem vodoléčby, která sem – společně s horským podnebím, čistým vzduchem a krásnou přírodou – dodnes láká tisíce lázeňských hostů. V lázních najdeme mj. monumentální Priessnitzovo sanatorium od Leopolda Bauera a Priessnitzův rodný dům s expozicí. Ve městě žil klasicistní skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu, pochází odsud kultovní hudební skupina Priessnitz. Na Jesenicku se rovněž odehrává úspěšný film Alois Nebel.

Atraktivní je též okolí města – chráněná krajinná oblast Jeseníky, vápencové jeskyně Na Špičáku a Na Pomezí, nedaleké lázně Lipová a malebná historická města Javorník, Zlaté Hory a Vidnava.

GROWKA, Květoslav. Jeseník. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 53 s., [64] s. obr. příl. Zmizelá Morava a Slezsko. ISBN 978-80-7185-884-3.
GROWKA, Květoslav. Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník v proměnách staletí. I. vydání. Štíty: Veduta, 2017. 145 stran. ISBN 978-80-86438-67-2.
KOČKA, Miloš. Vincenz Priessnitz: prameny živé vody. 3., dopl. a rozš. vyd. Štíty: Veduta, 2001. 282 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-86438-01-5.
KUBÍK, Alois. Lázně Jeseník včera i dnes. Jeseník: Společnost Vincenze Priessnitze, 2016. 135 stran. ISBN 978-80-260-9434-0.
NEUBAUEROVÁ, Michaela a POLÁCH, Drahomír. Zpráva o nevíře: o historii čarodějnických procesů Slezska a severozápadní Moravy = Raport o niewierze: o historii procesów czarownic Śląska i Północno-Zachodnich Moraw = Die Nachricht vom Unglaube: von der Geschichte der Hexenprozesse in Schlesien und im Nord-westen von Mähren. Vyd. 1. Šumperk: Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, 2010. 172 s. ISBN 978-80-904386-1-3.