Jičín

Jičín leží v kotlině u říčky Cidliny, obklopený výraznými vrchy Jičínské pahorkatiny Zebín a Veliš a také masivem Prachovských skal a Přivýšiny. Původní královské město bylo založeno ve 13. století na místě dnešní obce Staré Místo, zakrátko však bylo přesunuto do dnešní polohy. Po bitvě na Bílé hoře (1620) si jej zvolil za své sídlo Albrecht z Valdštejna, čímž se Jičín stal střediskem jeho rozsáhlého autonomního frýdlantského vévodství a dočkal se horečnaté stavební aktivity pod vedením italských architektů. Po smrti Albrechta z Valdštejna město vyplenila císařská i švédská vojska, proběhla zde rekatolizace a vzniklo tu jezuitské gymnázium s kolejí. V 19. století se Jičín stal důležitým lokálním centrem národního obrození a posléze také střediskem rodící se turistiky. Za prusko-rakouské války roku 1866 se v okolí odehrála bitva u Jičína. Po vzniku Československa se město obohatilo o nové stavby a rozrostlo o nové čtvrtě. Po srpnové okupaci vojsky zemí Varšavské smlouvy roku 1968 zastřelil v Jičíně opilý polský voják dva místní občany – tento incident dnes připomíná pomník.

Jičín je městskou památkovou rezervací a nositelem titulu Historické město roku 2016. K hlavním pamětihodnostem patří Valdštejnovo náměstí s podloubím dochovaným po celém obvodu, emblematická Valdická brána, která je dnes přístupná jako vyhlídka, gotický kostel sv. Ignáce, barokně-klasicistní valdštejnský zámek (sídlo regionálního muzea), velkolepý barokní kostel sv. Jakuba Většího od italského stavitele Andrey Spezzy, bývalá synagoga a židovská škola, Libosad s Valdštejnskou lodžií, vrch Zebín s kapličkou, Valdická kartouza (v současnosti věznice, jedna z nejtěžších v ČR) a rozhledna Milohlídka na kopci Čeřovka. Ve městě funguje několik muzeí a galerií, Masarykovo divadlo a již od 19. století proslulé Lepařovo gymnázium. Konají se zde Valdštejnské slavnosti a také festival Jičín – město pohádky, který navazuje na populární postavičku zdejšího fiktivního loupežníka Rumcajse z pohádek Václava Čtvrtka a Radka Pilaře.

V Jičíně působil jezuita a spisovatel Bohuslav Balbín, studovali zde politik František Ladislav Rieger a jazykovědec Jan Gebauer, žili tu spisovatel Václav Čtvrtek a básnířka Irma Geisslová. Mezi rodáky patří českorakouský židovský spisovatel, dramatik a novinář Karl Kraus, spisovatel a národopisec Josef Štefan Kubín, architekt, výtvarník a designér Vlastislav Hofman či zpěvák skupiny Chinaski Michal Malátný.

BÍLKOVÁ, Eva, BALATKA, Břetislav a BÍLEK, Karol. Jičín. 1. vyd. Praha: Pressfoto, 1988. 114 s. Města ČSSR; sv. 6.
FRANCEK, Jindřich a MATĚJKOVÁ, Kristýna. Dějiny Jičína. Vyd. 1. V Praze: Rybka, 2010. 597 s. ISBN 978-80-87067-81-9.
FRANCEK, Jindřich. Jičín. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 69 s., [64] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 80-7185-682-7.
MORÁVEK, Jan a WIRTH, Zdeněk. Valdštejnův Jičín: příspěvek k dějinám barokního stavitelství v Čechách. Praha: Jan Štenc, 1946. 78 stran.
SEMOTANOVÁ, Eva, ed. a CHODĚJOVSKÁ, Eva, ed. Jičín [kartografický dokument]. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2008. 1 atlas ([14, xii] s., 46 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 18. ISBN 978-80-7286-114-9.
WAGNER, Jaroslav. Jičín. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1979. 224 s. iv s. obr. příl. Památky; sv. 33.