Jiří Kolář

^*24. 9. 1914 Protivín – ^†11. 8. 2002 Praha

 

Jiří Kolář ještě během studií (truhlářství) zkoušel psát vlastní texty a vytvářel koláže. Mladého nadaného básníka si všiml František Halas, který Koláře uvedl do umělecké společnosti. Poté spolu s Jindřichem Chalupeckým založil Skupinu 42 a publikoval jejich manifest. Byl členem Umělecké besedy a umělecké skupiny Křižovatka. Vystupoval proti komunistickému režimu (signatář Charty 77), kvůli své tvorbě byl stíhán StB. Stal se klíčovou postavou pro nastupující generaci literátů a výtvarníků kritických vůči oficiální politické doktríně, např. pro Bohumila Hrabala či Vladimíra Boudníka. Svá díla často vystavoval na mezinárodních výstavách (v Japonsku, Americe) a dosáhl uznání i v zahraničí. Založil Cenu Jiřího Koláře a v roce 1990 Cenu Jindřicha Chalupeckého (spolu s Václavem Havlem a Theodorem Pištěkem). Podporoval samizdatovou tvorbu (Edice Petlice a Cena Edice Petlice) či francouzské vydání Revue K věnované československému umění. V 80. letech odcestoval do Francie, kde pobýval a delší dobu tvořil. Roku 1998 se ze zdravotních důvodů vrátil zpět do Prahy a zde strávil poslední roky svého života.

Kolářovo dílo je mimořádně rozmanité. Začátky jeho umělecké tvorby jsou spojeny hlavně s literaturou. Často pracoval s literárními kolážemi (např. sbírka Křestný list), pomocí kterých vytvářel různé básnické asociace. Pro jeho následující sbírky je příznačný volný verš, kde využíval princip hudební skladby (kantáta). Nejznámějším dílem je protikomunistická sbírka Prométheova játra, dále také Dny v roce a Roky ve dnech. Byl vynikajícím překladatelem básní a dramat z angličtiny, němčiny a francouzštiny. V pozdější literární tvorbě je patrný značný posun k abstraktní poezii, kterou Kolář pojmenoval evidentní (nebo také experimentální) poezie. Tento typ tvorby se stal spojnicí mezi jeho literární a výtvarnou činností. Umělec využíval surrealistické a dadaistické techniky fotografické konfrontáže, raportáže a asambláže. Stal se autorem mnoha originálních výtvarných technik (muchláž, roláž, chiasmáž, magritáž, zmizáž, hloubkové básně, destruované básně, nalezené básně, objektové básně aj.). Vlastní umělecké postupy popsal v knize Slovník metod.

Kolářovou věrnou spolupracovnicí byla jeho manželka česká fotografka a výtvarnice Běla Kolářová.

KARFÍK, Vladimír. Jiří Kolář. Vyd. 1. Praha: Český spisovatel, 1994. 106 s. ISBN 80-202-0515-2.
KOLÁŘ, Jiří et al. Příběhy Jiřího Koláře: [básníkovy výtvarné proměny. Praha: Gallery, 1999. 284 s. ISBN 80-86010-23-6.
LAMAČ, Miroslav et al. Jiří Kolář. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. 245, 35 s. ISBN 80-207-0427-2.