Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Jiřina Švorcová

Jiřina Švorcová

Filmová, divadelní, televizní a rozhlasová herečka, recitátorka. Známá především jako typická představitelka ženských hrdinek v normalizačních seriálech Československé televize.


Autor: ČTK/Humpálová Zuzana
Podrobné informace

*25. 5. 1928 Kociánovice u Hradce Králové – 8. 8. 2011 Praha

Jiřina Švorcová pocházela z dělnické rodiny. Po maturitě na učitelském ústavu odešla do Prahy studovat herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU), kterou absolvovala roku 1950. Po studiích působila jednu sezonu v místním divadle v Hradci Králové a roku 1951 se stala členkou činoherního souboru Divadla na Vinohradech, kde hrála až do roku 1990. První filmovou roli získala Švorcová v historickém dramatu Karla Steklého Temno (1950), natočeném podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska. Během 50. a 60. let ztvárnila několik umělecky výraznější rolí a proslavila se zejména díky kriminálnímu snímku Karla Kachyni Král Šumavy (1959). Ve filmu i v divadle však Švorcová nejčastěji představovala typické proletářské hrdinky: prodavačky, traktoristky, dělnice, ale i  stranické funkcionářky či lékařky. Nejvíce je známá ze svého působení v Československé televizi, především z normalizačních seriálů s ideologickým podtextem, jako je Žena za pultem (1977), Okres na severu (1981), My všichni školou povinní (1984) či Gottwald (1986). V době normalizace obdržela mnoho státních vyznamenání, např. Řád práce (1970), ocenění zasloužilá umělkyně (1973), Řád Vítězného února (1978) či Státní cenu Klementa Gottwalda (1980).

Švorcová byla přesvědčená komunistka a aktivně se politicky angažovala jako členka různých organizací KSČ, odborů a svazů. Po roce 1968 se čile podílela na normalizaci československé kultury a stala se funkcionářkou a členkou ÚV KSČ. Aktivně se účastnila i přípravy a prezentace tzv. Anticharty v roce 1977. Až do revoluce v roce 1989 působila také jako předsedkyně Svazu českých dramatických umělců. Její stranické aktivity výrazně ovlivnily její hereckou kariéru. Po pádu komunismu přestala dostávat nabídky filmových a televizních rolí, roku 1990 odešla i z divadla a nadále se věnovala už jen politice. Pracovala pro KSČM a roku 1996 neúspěšně kandidovala do Senátu. Roku 2010 o jejích osudech natočil režisér Adrian Stojkov dokument Tajemství Jiřiny Švorcové.

Použité zdroje
Anticharta. In: Ústav pro studium totalitních režimů [online]. © Ústav pro studium totalitních režimů 2009 [cit. 19. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/uvod/antologie-ideologickych-textu/anticharta/
FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. III. díl: S–Ž. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 456–457.
KUČERA, Jakub. Jiřina Švorcová: Žena za pultem, která byla až do morku kosti přesvědčenou komunistkou. In: Čtidoma.cz [online]. 2. 1. 2019 [cit. 19. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.ctidoma.cz/osobnosti/2019-01-02-jirina-svorcova-zena-za-pultem-ktera-byla-az-do-morku-kosti-presvedcenou
Pohledy 1989: herečka a funkcionářka Jiřina Švorcová. In: Ústav pro studium totalitních režimů [online]. © Ústav pro studium totalitních režimů 2009 [cit. 19. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/pohledy89/panel13.pdf

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.