Jistebnický kancionál

Název knihy je odvozen od místa jejího nálezu – fara v Jistebnici u Tábora – studentem gymnázia Leopoldem Katzem, který na nález upozornil svého profesora. Díky náhodě se text dostal do rukou historika Fr. Palackého. Jistebnický farář Josef Schuller posléze věnoval samotný rukopis Národnímu muzeu v Praze, v jehož knihovně se nachází dodnes.

Jistebnický kancionál, který se hlásí k liturgii Jana Želivského a táboritů, vznikl nejspíše v Praze kolem roku 1420. Nejdeme v něm české překlady latinských liturgických zpěvů. Duchovní písně zpívané při mši, ale také před a po bitvách, jsou tematicky uspořádané, kromě toho se zde objevují písně nešporní čili zpěvy pro večerní pobožnost. Nacházejí se zde známé skladby Ktož jsú boží bojovníci (tzv. husitská hymna, kterou husité zpívali před a po bitvách) a Povstaň, povstaň veliké město pražské (píseň adresovaná především obyvatelům Prahy, současného Starého Města, a vyzývající k obraně před Zikmundem a ke křížové výpravě). U většiny písní jméno autora není uvedeno, výjimkou je ojediněle jméno Jana Husa či táborského kněze Jana Čapka. Skladba Ktož jsú boží bojovníci se stala symbolem husitství a ve své době obracela na útěk křižácká vojska.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.