Josef Šíma

^⁎19. 3. 1891 Jaroměř – ^†24. 7. 1971 Paříž, Francie

Josef Šíma, známý v zahraničí také jako Joseph Sima, pocházel z umělecké rodiny. Jeho dědeček byl sochařem, otec profesorem kreslení. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (dnes VŠUP), poté na Akademii výtvarných umění (AVU) u Jana Preislera, zároveň studoval stavitelství na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Stal se zakládajícím členem skupiny Devětsil (1920). V roce 1921 odcestoval do francouzského Baskicka, kde začal pracovat jako kreslíř. Po příjezdu do Paříže (1921) se ubytoval u francouzské umělkyně Louise-Denise Germainové a živil se jako módní návrhář. Když získal francouzské občanství (1926), usadil se ve Francii natrvalo a stal se zde zakládajícím členem pařížské literární skupiny Le Grand Jeu. Neztratil však kontakty se svou vlastí. Psal reportáže do Lidových novin, byl členem Skupiny výtvarných umělců v Brně a českého spolku Umělecká beseda (1930). V roce 1967 byl jmenován rytířem francouzského Řádu umění a literatury.

Šímova raná poválečná tvorba byla ovlivněna především sociálním civilismem s prvky poetismu. Maloval krajiny, jeho obrazy byly inspirované pobytem ve Francii (Lodě v přístavu, Le Havre). Později se přiklonil ke geometrické abstrakci a svou tvorbu označoval jako nefigurativní (nikoli abstraktní). Šímovy obrazy z 30. let se vyznačují snovostí a imaginativností a obsahují prvky odpovídající symbolismu, např. vejce, krystaly, lidská torza aj. V předtuše druhé světové války svou inspiraci hledal v antice, např. Návrat Theseův (Galerie hlavního města Prahy), Ikarův pád, Lidé Deukalionovi. Jeho pozdější tvorba se vyznačovala propojováním již dříve použitých technik a motivů (Les zapomnění /1955/, Šedá krajina s červeným tělem /1967/). Vytvářel také knižní ilustrace (Louis Delluc Lidé z baru, Jaroslav Durych Panenky). Svá díla prezentoval na evropských výstavách a festivalech malby. K jeho významným pracím patří vitráže pro kostel sv. Jakuba v Remeši. Velký význam pro českou kulturu měly jeho překlady francouzských autorů, které umožnily hlubší poznání francouzského literárního a výtvarného umění.

DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
MACHALICKÝ, Jiří. Josef Šíma. 1. vyd. Praha: Horizont, 1991. 95 s. Medailóny. ISBN 80-7012-046-0.
ŠÍMA, Josef, PRAVDOVÁ, Anna a INGERLE, Petr. Josef Šíma: cesta k Vysoké hře: průvodce výstavou. Praha: Národní galerie, 2019. 156 stran. ISBN 978-80-7035-711-8.
ŠÍMA, Josef. Josef Šíma: 1891-1971: Národní galerie v Praze, Sbírka kresby 19. a 20. století, Palác Kinských 24.10.-1.12.1991. Praha: Národní galerie, 1991. 95 s. Mistři české kresby; sv. 1. ISBN 80-7035-033-4.
ŠMEJKAL, František. Josef Šíma. 1. vydání. Praha: Odeon, 1988. 420 stran. České dějiny; sv. 67.