Klatovy

Klatovy se vyvinuly z malé trhové osady na sever od dnešního centra, prvně zmiňované jsou roku 1253. Město samotné bylo založeno jako královská fundace ve druhé polovině 13. století. V 16. století se uvádí jako sedmé nejbohatší město v Čechách. Po Bílé hoře došlo k jeho pokatoličtění a příchodu jezuitů, kteří zde vybudovali barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. V roce 1685 se Klatovy staly proslulým poutním místem, cílem poutníků byl obraz Panny Marie Klatovské. Mezi lety 1751 a 1849 byly Klatovy sídlem kraje. Působilo zde proslulé gymnázium, kde se vzdělávala řada významných osobností. Rok 1813 se pokládá za počátek tradice proslulých klatovských karafiátů. Za druhé světové války bylo v blízkém Lubském lese popraveno 73 odbojářů z Klatovska. Roku 1945 bylo při bombardování zničeno mj. zdejší nádraží, v květnu město osvobodila americká armáda. Za komunismu Klatovy poškodila sídlištní výstavba v těsné blízkosti historického jádra. Průmysl se zde rozvinul především potravinářský (např. mlékárna, drůbežářské závody, pivovar), dřevozpracující, optický a tradičně i strojírenský (závod Škoda zanikl v roce 2002).

Z početných klatovských památek zmiňme Černou věž s vyhlídkovým ochozem, radnici, jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce od architekta Carla Luraga. Dále k nim patří gotický kostel Narození Panny Marie s poutním obrazem Panny Marie Klatovské a zvonicí, zvanou Bílá věž, kaple Zjevení Panny Marie, zvaná Chaloupka, či pozoruhodná nádražní budova od Josefa Dandy. Turistickým lákadlem jsou však především katakomby pod jezuitským kostelem s mumifikovanými těly členů a příznivců tohoto řádu, historická lékárna U Bílého jednorožce, Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, moderní Pavilon skla a výtvarná Galerie U Bílého jednorožce. Z pravidelných akcí nejvíce láká červencová výstava Klatovský karafiát, Klatovská pouť, Mezinárodní folklorní festival Klatovy nebo cyklistický závod Král Šumavy.

Klatovy byly rodištěm a domovem dlouhé řady významných osobností. Narodili se zde geolog Jan Krejčí, slavista a archeolog Lubor Niederle či spisovatel a estetik Jaromír John. Působil zde český jezuitský spisovatel a historik Bohuslav Balbín. Na zdejším gymnáziu studovali filolog a historik Josef Dobrovský, spisovatel a nakladatel Václav Matěj Kramerius, básník a dramatik Jaroslav Kvapil, lékař Josef Thomayer, architekt Josef Hlávka a spisovatel Jaroslav Vrchlický. Část dětství zde strávil divadelník, zpěvák a textař Jiří Suchý.

FIŠER, Marcel. Umění v Klatovech. Horažďovice: Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice, 2011. 131 s. Umění ve veřejném prostoru; sv. 1. ISBN 978-80-260-6114-4.
JIRÁK, Jan. Klatovsko pod nacistickým útlakem: události na Klatovsku v letech 1933 až 1937. 1. vydání. Klatovy: Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, p.o., 2015. 254 stran, 104 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-86104-77-5.
KŘÍŽ, Martin. Klatovsko. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 63 s., [72] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-965-9.
KŘÍŽ, Martin. Klatovy: město v proměnách času. 2., dopl. vyd. Klatovy: Arkáda, 2001. 68 s. Krajina v proměnách času; sv. 1. ISBN 80-239-1552-5.
SÝKOROVÁ, Lenka a kol. Klatovy. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 591 s., [16] s. barev. obr. příl. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN 978-80-7422-018-0.