Stavby vznikající od konce 19. století a umožňující provedení kremace. Tato zařízení získala na českém území velkou podporu a kremace se tak stala běžným způsobem pohřbívání.
Krematoria jsou zařízení, kde se provádí pohřeb žehem. Součástí staveb je rovněž obřadní síň, kde probíhá rozloučení pozůstalých se zemřelým. Tradiční pohřbívání na hřbitovech se v Evropě začalo ve druhé polovině 19. století postupně měnit, vznikala hnutí za kremaci a první spolky podporující pohřeb žehem. Měnil se i samotný vztah ke smrti. Stále více lidí umíralo v nemocničním prostředí, a tak se postupně vytrácela důvěrnost posledních okamžiků života. Reformu pohřbívání bylo rovněž zapotřebí provést vzhledem k rychlému růstu hřbitovů a jejich nevyhovujícím hygienickým požadavkům.
Specializovaná místa, krematoria, začala vznikat v Itálii od 70. let 19. století. V roce 1899 byla založena česká Společnost pro spalování mrtvol, později se k ní přidal spolek Krematorium. Zákon povolující pohřbívání žehem vstoupil v platnost rok po vyhlášení Československé republiky (1919). Tento způsob pohřbívání se na českém území velmi rychle rozšířil. V současné době je v Česku téměř 75 % pohřbů prováděno žehem.
Historicky první krematorium, které začalo fungovat na českém území, vzniklo v Liberci. Dokončeno bylo roku 1918, tedy ještě před přijetím zákona, který oficiálně provádění pohřbu žehem umožňoval. Následně byla vybudována krematoria v Praze na Olšanech (1921), v Pardubicích (1923), Nymburce a Mostě (obě roku 1924) a v dalších městech. V letech 1919–1938 bylo na českém území vybudováno celkem 12 krematorií. Pozoruhodnou a architektonicky zajímavě řešenou stavbou je vedle pardubického krematoria od Pavla Janáka rovněž krematorium v Brně od architekta Ernsta Wiesnera (1929) – stavba připomíná stylizovaný kostel s ostrými pylony. Architekt se nechal inspirovat starými vzory pohřebních staveb, například egyptskými pyramidami a hrobkami a starými křesťanskými kostely. Jednoduchá forma v duchu nadcházejícího funkcionalismu však působí díky využití kombinací materiálů (cihla, kámen, mramor, omítka a sklo) expresivně. Tato budova se stala příkladem nadčasové architektury, která vyčnívá z řad běžných modernistických staveb.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
